Práce s podvědomím
Cit pro stoupáky - podvědomí
Čím častěji člověk létá, tím víc se mysl přizpůsobuje pobytu ve vzduchu. Mysl si zvyká na jinak “nehostinné” prostředí a přestává ho vnímat jako ohrožující. Jak je člověk uvolněnější, zvyšuje se i schopnost vnímání, logického uvažování a rychlejšího rozhodování.
Čím víc jsme během letu v klidu, tím více můžeme vědomě používat svou mentální kapacitu k realizaci správných rozhodnutí a nebo například k vyhledáváním stoupáků. Když hledáme stoupáky, snažíme se vnímat prostředí všemi smysly, používáme různé indicie, metody a dedukce. A když se nám to podaří, každý námi nalezený stoupák je pro nás odměnou. Naše mysl je odměněna euforií, pozitivní zpětnou vazbou a my se v tomto vědomém procesu postupným opakováním a zkušenostmi zlepšujeme. Avšak tento proces probíhá zároveň i na nevědomé úrovni.
Ta pozitivní zpětná vazba má totiž direktní vliv i na naše podvědomí. A je to práve naše podvědomí, které má k dspozici mnohem větší množství vstupů, vjemů a informací a výpočetní výkon než naše vědomá mysl. Je to superpočítač naší mysli. Co kdybychom tento superpočítač mohli cíleně využít?
Podvědomá mysl v každé chvíli analyzuje nepřeberné množství vstupů z okolního prostředí, zpracovává je a identifikuje z nich signifikantní vzorce. Za signifikantní jsou považovány ty, které v minulosti měly nějaký emoční dopad - a nejlépe opakovaně. Ať už je pozitivní nebo negativní - funguje v obou směrech. To co je důležité, je emoční síla toho dopadu - ta určuje “důležitost” daného stavu pro podvědomí. A pak samozřejmě četnost jeho opakování.
Podvědomí tak má schopnost zpětně identifikovat podmínky, jež vedly k emočnímu dopadu a to tak, aby bylo schopno podobné podmínky v budoucnu co nejrychleji predikovat a tím se vyhnout nebezpečí nebo směřovat k růstu.
Pokud dané podmínky nastanou, podvědomí s námi komunikuje - nazývejme to pocitem, vnuknutím, vnitřním hlasem nebo nás prostě napadne, že bychom něco měli udělat.
No a jak tedy můžeme tento mechanismus použít v létání?
Můžeme svou “podvědomou mysl” naučit hledat stoupáky a dělat dobré rozhodnutí?
Jak ji pohnout k tomu, aby nám byla nápomocna k létání a vedla k větší bezpečnosti a lepším výkonům?
Věřím, že klíčem k tomu jsou
uvolněnost za letu (využití technik pro relaxaci)
odměna pozitivní zpětnou vazbou při nalezení stoupáku (čím větší pozitivní emoční zpětná vazba, tím lépe)
otevřenost vůči pocitům a jejich poslouchání
co nejčastější opakování
Jak tento skill rozvíjet?
Předpoklad je být během letu v pohodě, otevření a uvolnění - tím tělu umožníme prožít největší emoční zpětnou vazbu. Až její intenzitou dostane podvědomí informaci a pak bude schopno identifikovat podobné podmínky, a to využitím všech dostupných informací (mnohem více než na vědomé úrovni).
A pak je třeba být uvolněný a otevřený vůči svému podvědomí, abychom tu informaci od něj zachytili. Informaci ve formě pocitu.
Takhle naučíme své podvědomí, nikoliv racionální mozek, používat v letu, při hledání stoupáků, při rozhodování. Je to další level k tomu přiblížit se ptákům, létat podle pocitu, splynout s prostředím.
Takže summary pro létací superpowers:
1.Uvolněnost v letu - cílem je co nejvíce relaxovat, vědomé soustředěné uvolnění, flow.
2.Intenzivní pozitivní zpětná vazba - co nejintenzivnější a nejupřímnější.
3.Četnost opakování - lítat takhle co nejčastěji.
Nic víc není třeba k tomu, aby se tento “šestý smysl” mohl vyvinout. Stejně jako v AI, kdy se neuronová síť učí, učí se i naše podvědomí z počtu opakování (lze podpořit i pomocí Vizualizace).
A pak, z ničeho nic, začneme slyšet ten tenký hlas, ten vnitřní pocit, ukazatel, který nám začne naznačovat směr, ukazovat cestu nebo pomůže rozhndout mezi dvěmi rozumově stejnými variantami.
Začneme létat podle pocitu.
Zajímavé články na toto téma: