Naposledy upravil David Brazda 08.07.2021 17:48
Z verze
změnil(a) David Brazda
k 16.03.2021 15:15
Na verzi < 166.1 >
změnil(a) David Brazda
k 25.05.2021 19:02
< >
Popis verze: Nahrát novou přílohu 1620051941162-562.png

Přehled

Rozpis

Na stránce změněno:
Značky
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +termika
Obsah
... ... @@ -2,7 +2,7 @@
2 2  
3 3  = Úvod =
4 4  
5 -Tato sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome||anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák resp. aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa)
5 +Sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome||anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák nebo aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa)
6 6  
7 7  V separátní stránce je pak popsáno jemné [[dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]].
8 8  
... ... @@ -10,6 +10,8 @@
10 10  
11 11  = {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků =
12 12  
13 +* ve větru se stoupáky řadí do řad (ať už je oblačna - kumulostrády nebo bezoblačná). Dobrou volbou je pro další stoupák mířit po/proti větru. Případně pak kolmo na vítr pro napojení na další stoupavou řadu.
14 +
13 13  (((
14 14  * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
15 15  * struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome||anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
... ... @@ -19,7 +19,7 @@
19 19  nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi
20 20  )))
21 21  * (((
22 -Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno
24 +Podle profilu dne si určit hard-deck - výšku nad terénem(např. 700), od kdy brát všechno
23 23  )))
24 24  
25 25  (((
... ... @@ -48,6 +48,7 @@
48 48  * (((
49 49  snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
50 50  )))
53 +* Výška základny určuje jak budou stoupáky daleko od sebe. Při nižších dostupech jsou často blíže - díky tomu lze létat i v těchto podmínkách. A naopak vysoké dostupy = větší vzdálenost mezi stoupáky.
51 51  
52 52  == Typy stoupáků ==
53 53  
... ... @@ -58,7 +58,7 @@
58 58  polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
59 59  )))
60 60  * (((
61 -konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
64 +konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychtýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
62 62  )))
63 63  * (((
64 64  závětrný
... ... @@ -67,9 +67,12 @@
67 67  …
68 68  )))
69 69  
73 +(% class="wikigeneratedid" %)
74 +Pokud je vítr soustředit se na **odtrhovky po větru** zdroje. Při bezvětří se **soustředit spíš na zdroj**.
75 +
70 70  == Odtrhovky ==
71 71  
72 -Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)
78 +Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení).
73 73  
74 74  * (((
75 75  představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
... ... @@ -78,7 +78,10 @@
78 78  čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
79 79  )))
80 80  * (((
81 -I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
87 +I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co [[rozruší krajinu>>https://www.youtube.com/watch?v=nmrggFcxzuk&ab_channel=GonzaloPesquera]] v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
88 +
89 +(% style="text-align:center" %)
90 +[[[[image:1620051941162-562.png||queryString="width=612&height=341" alt="Rozrušení krajiny jako trigger stoupáku." height="341" width="612"]]>>attach:1620051941162-562.png]]
82 82  )))
83 83  * (((
84 84  stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
... ... @@ -116,6 +116,12 @@
116 116  * (((
117 117  stoupák** nemůže jít dolů -** pokud se plazí po povrchu, tak jakýkoliv svah dolů ho odtrhne. Dobrý trik pro roviny - např. nafoukávané město jako zdroj + po větru svah dolů.
118 118  )))
128 +* (((
129 +pole s vyšší úrodou dokáže **aktivní stoupák pěkně kreslit **- z výšky lze vidět místa, kde se právě aktivní stoupák nachází
130 +)))
131 +* (((
132 +stejně tak místa, kde je hodně **položené úrody** (kruhy a jiné obrazce v obilí) - indikuje potenciální aktivní místo
133 +)))
119 119  
120 120  == Kvalita vzduchu ==
121 121  
... ... @@ -125,7 +125,7 @@
125 125  
126 126  == Odsazení ==
127 127  
128 -Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
143 +Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný úhel, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
129 129  
130 130  === **Jak na to v praxi?** ===
131 131  
... ... @@ -133,6 +133,8 @@
133 133  
134 134  Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.
135 135  
151 +Pomůže i [[aplikace pro 3D zobrazení při letu>>doc:Software.3D vizualizace během letu.WebHome]]
152 +
136 136  Využívat **metodu [[curtain>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome||anchor="curtain"]] - **nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru.
137 137  
138 138  Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome||anchor="offsetwidget"]] pro xctrack.
... ... @@ -139,6 +139,7 @@
139 139  
140 140  == Závětrná termika ==
141 141  
159 +* platí pro dny s větrem
142 142  * místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png||queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]]
143 143  * před letem v takové oblasti se** zorientovat v prostoru** a v **toku vzduchové masy **v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. Při závětrné termice je zásadně důležité, aby odhad byl co nejvíce odpovídající skutečnosti.
144 144  
... ... @@ -187,12 +187,28 @@
187 187  
188 188  Stoupající vzduch při kondenzaci **dostane extra boost!** Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
189 189  
190 -Neustále monitorovat stav kumulů v okolí.
208 +Neustále monitorovat stav kumulů v okolí, kolem sebe a ve směru letu s předstihem někdy i desítek kilometrů a snažit si v hlavě utvářet obraz o aktuálním cyklu termického intervalu pro danou oblast.
191 191  
192 192  Tvary v závislosti na střihu větru.
193 193  
194 194  [[[[image:1611390921631-112.png||queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]]
195 195  
214 +=== Jak poznat aktivní mrak ===
215 +
216 +* pevně ohraničené hrany
217 +* tmavší vyklenutá základna
218 +
219 +[[Cvičení pro identifikaci mraků.>>doc:Tipy a triky.Ve stoupáku.WebHome||anchor="pojmenovavani"]]
220 +
221 +[[Timelapsy kumulů>>Meteo.Predpoveď-vs-Realita.Timelapsy kumulů.WebHome]]
222 +
223 +== Hříbek ==
224 +
225 +Na vrcholu stoupáku se často ze stoupavého proudu vytvoří "hříbek" či čepička. Často je to vidět u chmurek (ve tvaru kroužků) nebo vršku kumulu, který "bublá/vaří/květákovatí".
226 +
227 +(% style="text-align:center" %)
228 +[[[[image:1621617221358-373.png||queryString="width=370&height=426" height="426" width="370"]]>>attach:1621617221358-373.png]]
229 +
196 196  == {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády ==
197 197  
198 198  Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu).
1620051941162-562.png
Author
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +8.0 MB
Content

Navigace