Změny dokumentu 04 Lokalizace dalšího stoupáku
Naposledy upravil David Brazda 08.07.2021 17:48
Popis verze:
Nahrát novou přílohu 1620051738854-403.png
Přehled
-
Na stránce změněno: (1 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)
-
Attachments (0 změněno, 1 přidáno, 5 odstraněno)
Rozpis
- Na stránce změněno:
-
- Obsah
-
... ... @@ -10,8 +10,6 @@ 10 10 11 11 = {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků = 12 12 13 -* ve větru se stoupáky řadí do řad (ať už je oblačna - kumulostrády nebo bezoblačná). Dobrou volbou je pro další stoupák mířit po/proti větru. Případně pak kolmo na vítr pro napojení na další stoupavou řadu. 14 - 15 15 ((( 16 16 * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem) 17 17 * struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome||anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní. ... ... @@ -61,7 +61,7 @@ 61 61 polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…) 62 62 ))) 63 63 * ((( 64 -konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trych týře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)62 +konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.) 65 65 ))) 66 66 * ((( 67 67 závětrný ... ... @@ -70,12 +70,9 @@ 70 70 … 71 71 ))) 72 72 73 -(% class="wikigeneratedid" %) 74 -Pokud je vítr soustředit se na **odtrhovky po větru** zdroje. Při bezvětří se **soustředit spíš na zdroj**. 75 - 76 76 == Odtrhovky == 77 77 78 -Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení) .73 +Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení) 79 79 80 80 * ((( 81 81 představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop) ... ... @@ -84,10 +84,10 @@ 84 84 čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu 85 85 ))) 86 86 * ((( 87 -I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co [[rozruší krajinu>>https://www.youtube.com/watch?v=nmrggFcxzuk&ab_channel=GonzaloPesquera]]v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)82 +I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně) 88 88 89 89 (% style="text-align:center" %) 90 -[[[[image:1620051 941162-562.png||queryString="width=612&height=341"alt="Rozrušení krajiny jako trigger stoupáku."height="341" width="612"]]>>attach:1620051941162-562.png]]85 +[[[[image:1620051738854-403.png||alt="Rozrušení krajiny jako trigger stoupáku"]]>>attach:1620051738854-403.png]] 91 91 ))) 92 92 * ((( 93 93 stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák) ... ... @@ -156,7 +156,6 @@ 156 156 157 157 == Závětrná termika == 158 158 159 -* platí pro dny s větrem 160 160 * místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png||queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]] 161 161 * před letem v takové oblasti se** zorientovat v prostoru** a v **toku vzduchové masy **v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. Při závětrné termice je zásadně důležité, aby odhad byl co nejvíce odpovídající skutečnosti. 162 162 ... ... @@ -211,38 +211,15 @@ 211 211 212 212 [[[[image:1611390921631-112.png||queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]] 213 213 214 -=== Jak poznat aktivní mrak === 215 - 216 -* pevně ohraničené hrany 217 -* tmavší vyklenutá základna 218 - 219 -[[Cvičení pro identifikaci mraků.>>doc:Tipy a triky.Ve stoupáku.WebHome||anchor="pojmenovavani"]] 220 - 221 -[[Timelapsy kumulů>>Meteo.Predpoveď-vs-Realita.Timelapsy kumulů.WebHome]] 222 - 223 -=== Hříbek === 224 - 225 -Na vrcholu stoupáku se často ze stoupavého proudu vytvoří "hříbek" či čepička. Často je to vidět u chmurek (ve tvaru kroužků) nebo vršku kumulu, který "bublá/vaří/květákovatí". 226 - 227 -(% style="text-align:center" %) 228 -[[[[image:1621617221358-373.png||queryString="width=370&height=426" height="426" width="370"]]>>attach:1621617221358-373.png]] 229 - 230 230 == {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády == 231 231 232 232 Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu). 233 233 234 -(% style="text-align:center" %) 235 -[[[[image:1622041153873-642.png||alt="Lokalizace stoupavých a klesavých proudů v kumulostrádách"]]>>attach:1622041153873-642.png]] 236 - 237 - 238 -(% style="text-align:center" %) 239 -[[[[image:1622041295220-867.png||alt="Subsidienční proudění v kumulostrádách" height="344" width="556"]]>>attach:1622041295220-867.png]] 240 - 241 241 Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře. 242 242 243 243 [[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome||anchor="kumulostrady"]] 244 244 245 -== =Hexagon theory ===216 +== Hexagon theory == 246 246 247 247 Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy. 248 248
- 1620051941162-562.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,1 +1,0 @@ 1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,1 +1,0 @@ 1 -8.0 MB - Content
- 1621617221358-373.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,1 +1,0 @@ 1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,1 +1,0 @@ 1 -1.1 MB - Content
- 1622041153873-642.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,1 +1,0 @@ 1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,1 +1,0 @@ 1 -1.6 MB - Content
- 1622041274458-873.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,1 +1,0 @@ 1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,1 +1,0 @@ 1 -1.6 MB - Content
- 1622041295220-867.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,1 +1,0 @@ 1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,1 +1,0 @@ 1 -437.7 KB - Content
- 1620051738854-403.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +386.8 KB - Content