Naposledy upravil David Brazda 08.07.2021 17:48
Z verze
změnil(a) David Brazda
k 10.06.2021 13:49
Na verzi < 147.1 >
změnil(a) David Brazda
k 17.02.2021 15:55
< >
Popis verze: Smazání obrázku 1605699316144-850.png

Přehled

Rozpis

Na stránce změněno:
Značky
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -termika
Obsah
... ... @@ -2,7 +2,7 @@
2 2  
3 3  = Úvod =
4 4  
5 -Sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome||anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák nebo aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa)
5 +Tato sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome||anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák resp. aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa)
6 6  
7 7  V separátní stránce je pak popsáno jemné [[dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]].
8 8  
... ... @@ -10,8 +10,6 @@
10 10  
11 11  = {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků =
12 12  
13 -* ve větru se stoupáky řadí do řad (ať už je oblačna - kumulostrády nebo bezoblačná). Dobrou volbou je pro další stoupák mířit po/proti větru. Případně pak kolmo na vítr pro napojení na další stoupavou řadu.
14 -
15 15  (((
16 16  * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
17 17  * struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome||anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
... ... @@ -21,7 +21,7 @@
21 21  nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi
22 22  )))
23 23  * (((
24 -Podle profilu dne si určit hard-deck - výšku nad terénem(např. 700), od kdy brát všechno
22 +Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno
25 25  )))
26 26  
27 27  (((
... ... @@ -50,7 +50,6 @@
50 50  * (((
51 51  snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
52 52  )))
53 -* Výška základny určuje jak budou stoupáky daleko od sebe. Při nižších dostupech jsou často blíže - díky tomu lze létat i v těchto podmínkách. A naopak vysoké dostupy = větší vzdálenost mezi stoupáky.
54 54  
55 55  == Typy stoupáků ==
56 56  
... ... @@ -61,7 +61,7 @@
61 61  polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
62 62  )))
63 63  * (((
64 -konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychtýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
61 +konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
65 65  )))
66 66  * (((
67 67  závětrný
... ... @@ -70,12 +70,9 @@
70 70  …
71 71  )))
72 72  
73 -(% class="wikigeneratedid" %)
74 -Pokud je vítr soustředit se na **odtrhovky po větru** zdroje. Při bezvětří se **soustředit spíš na zdroj**.
75 -
76 76  == Odtrhovky ==
77 77  
78 -Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení).
72 +Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)
79 79  
80 80  * (((
81 81  představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
... ... @@ -84,10 +84,7 @@
84 84  čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
85 85  )))
86 86  * (((
87 -I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co [[rozruší krajinu>>https://www.youtube.com/watch?v=nmrggFcxzuk&ab_channel=GonzaloPesquera]] v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
88 -
89 -(% style="text-align:center" %)
90 -[[[[image:1620051941162-562.png||queryString="width=612&height=341" alt="Rozrušení krajiny jako trigger stoupáku." height="341" width="612"]]>>attach:1620051941162-562.png]]
81 +I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
91 91  )))
92 92  * (((
93 93  stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
... ... @@ -122,15 +122,6 @@
122 122  * (((
123 123  čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
124 124  )))
125 -* (((
126 -stoupák** nemůže jít dolů -** pokud se plazí po povrchu, tak jakýkoliv svah dolů ho odtrhne. Dobrý trik pro roviny - např. nafoukávané město jako zdroj + po větru svah dolů.
127 -)))
128 -* (((
129 -pole s vyšší úrodou dokáže **aktivní stoupák pěkně kreslit **- z výšky lze vidět místa, kde se právě aktivní stoupák nachází
130 -)))
131 -* (((
132 -stejně tak místa, kde je hodně **položené úrody** (kruhy a jiné obrazce v obilí) - indikuje potenciální aktivní místo
133 -)))
134 134  
135 135  == Kvalita vzduchu ==
136 136  
... ... @@ -140,7 +140,7 @@
140 140  
141 141  == Odsazení ==
142 142  
143 -Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný úhel, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
125 +Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
144 144  
145 145  === **Jak na to v praxi?** ===
146 146  
... ... @@ -148,15 +148,12 @@
148 148  
149 149  Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.
150 150  
151 -Pomůže i [[aplikace pro 3D zobrazení při letu>>doc:Software.3D vizualizace během letu.WebHome]]
133 +Využívat **metodu [[curtain>>doc:WebHome||anchor="dohledavani"]] - **nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru.
152 152  
153 -Využívat **metodu [[curtain>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome||anchor="curtain"]] - **nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru.
154 -
155 155  Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome||anchor="offsetwidget"]] pro xctrack.
156 156  
157 157  == Závětrná termika ==
158 158  
159 -* platí pro dny s větrem
160 160  * místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png||queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]]
161 161  * před letem v takové oblasti se** zorientovat v prostoru** a v **toku vzduchové masy **v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. Při závětrné termice je zásadně důležité, aby odhad byl co nejvíce odpovídající skutečnosti.
162 162  
... ... @@ -163,21 +163,18 @@
163 163  == Výběr linky ==
164 164  
165 165  * (((
166 -zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.
145 +namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = potkání a prozkoumání více aktivních oblastí = šance na více stoupáků
167 167  )))
168 168  * (((
169 -**frekventované** **silnice** jako odtrhovka - vzít to nad ní pokud ji mám po cestě a je nafukovanou ze strany (jezdící auta rozruší  nafukovany vzduch a ten začne stoupat)
148 +představit si **odsazení** - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák
170 170  )))
171 171  * (((
172 -namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = prozkoumání více aktivních oblastí = šance na potkání více stoupáků
151 +zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
173 173  )))
174 174  * (((
175 -představit si **odsazení** - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák
154 +využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš
176 176  )))
177 177  * (((
178 -využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější
179 -)))
180 -* (((
181 181  pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
182 182  )))
183 183  * (((
... ... @@ -184,13 +184,13 @@
184 184  pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
185 185  )))
186 186  * (((
187 -linku vymýšlet nejpozději během stoupání
163 +linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
188 188  )))
189 189  * (((
190 190  po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí
191 191  )))
192 192  * (((
193 -výška jako nejcenější veličina
169 +výška vždy jako nejcenější veličina
194 194  )))
195 195  * (((
196 196  ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
... ... @@ -208,44 +208,21 @@
208 208  
209 209  Stoupající vzduch při kondenzaci **dostane extra boost!** Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
210 210  
211 -Neustále monitorovat stav kumulů v okolí, kolem sebe a ve směru letu s předstihem někdy i desítek kilometrů a snažit si v hlavě utvářet obraz o aktuálním cyklu termického intervalu pro danou oblast.
187 +Neustále monitorovat stav kumulů v okolí.
212 212  
213 213  Tvary v závislosti na střihu větru.
214 214  
215 215  [[[[image:1611390921631-112.png||queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]]
216 216  
217 -=== Jak poznat aktivní mrak ===
218 -
219 -* pevně ohraničené hrany
220 -* tmavší vyklenutá základna
221 -
222 -[[Cvičení pro identifikaci mraků.>>doc:Tipy a triky.Ve stoupáku.WebHome||anchor="pojmenovavani"]]
223 -
224 -[[Timelapsy kumulů>>Meteo.Predpoveď-vs-Realita.Timelapsy kumulů.WebHome]]
225 -
226 -=== Hříbek ===
227 -
228 -Na vrcholu stoupáku se často ze stoupavého proudu vytvoří "hříbek" či čepička. Často je to vidět u chmurek (ve tvaru kroužků) nebo vršku kumulu, který "bublá/vaří/květákovatí".
229 -
230 -(% style="text-align:center" %)
231 -[[[[image:1621617221358-373.png||queryString="width=370&height=426" height="426" width="370"]]>>attach:1621617221358-373.png]]
232 -
233 233  == {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády ==
234 234  
235 235  Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu).
236 236  
237 -(% style="text-align:center" %)
238 -[[[[image:1622041153873-642.png||alt="Lokalizace stoupavých a klesavých proudů v kumulostrádách"]]>>attach:1622041153873-642.png]]
239 -
240 -
241 -(% style="text-align:center" %)
242 -[[[[image:1622041295220-867.png||queryString="width=556&height=344" alt="Subsidienční proudění v kumulostrádách" height="344" width="556"]]>>attach:1622041295220-867.png]]
243 -
244 244  Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky  dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře.
245 245  
246 246  [[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome||anchor="kumulostrady"]]
247 247  
248 -=== Hexagon theory ===
201 +== Hexagon theory ==
249 249  
250 250  Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy.
251 251  
1620051941162-562.png
Author
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -8.0 MB
Content
1621617221358-373.png
Author
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -1.1 MB
Content
1622041153873-642.png
Author
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -1.6 MB
Content
1622041274458-873.png
Author
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -1.6 MB
Content
1622041295220-867.png
Author
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -437.7 KB
Content

Navigace