Naposledy upravil David Brazda 08.07.2021 17:48
Z verze
změnil(a) David Brazda
k 10.06.2021 13:49
Na verzi < 155.1 >
změnil(a) David Brazda
k 16.04.2021 11:26
< >
Popis verze: Přidána značka [termika]

Přehled

Rozpis

Na stránce změněno:
Obsah
... ... @@ -10,8 +10,6 @@
10 10  
11 11  = {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků =
12 12  
13 -* ve větru se stoupáky řadí do řad (ať už je oblačna - kumulostrády nebo bezoblačná). Dobrou volbou je pro další stoupák mířit po/proti větru. Případně pak kolmo na vítr pro napojení na další stoupavou řadu.
14 -
15 15  (((
16 16  * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
17 17  * struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome||anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
... ... @@ -50,7 +50,6 @@
50 50  * (((
51 51  snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
52 52  )))
53 -* Výška základny určuje jak budou stoupáky daleko od sebe. Při nižších dostupech jsou často blíže - díky tomu lze létat i v těchto podmínkách. A naopak vysoké dostupy = větší vzdálenost mezi stoupáky.
54 54  
55 55  == Typy stoupáků ==
56 56  
... ... @@ -61,7 +61,7 @@
61 61  polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
62 62  )))
63 63  * (((
64 -konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychtýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
61 +konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
65 65  )))
66 66  * (((
67 67  závětrný
... ... @@ -70,12 +70,9 @@
70 70  …
71 71  )))
72 72  
73 -(% class="wikigeneratedid" %)
74 -Pokud je vítr soustředit se na **odtrhovky po větru** zdroje. Při bezvětří se **soustředit spíš na zdroj**.
75 -
76 76  == Odtrhovky ==
77 77  
78 -Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení).
72 +Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)
79 79  
80 80  * (((
81 81  představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
... ... @@ -84,10 +84,7 @@
84 84  čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
85 85  )))
86 86  * (((
87 -I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co [[rozruší krajinu>>https://www.youtube.com/watch?v=nmrggFcxzuk&ab_channel=GonzaloPesquera]] v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
88 -
89 -(% style="text-align:center" %)
90 -[[[[image:1620051941162-562.png||queryString="width=612&height=341" alt="Rozrušení krajiny jako trigger stoupáku." height="341" width="612"]]>>attach:1620051941162-562.png]]
81 +I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
91 91  )))
92 92  * (((
93 93  stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
... ... @@ -129,7 +129,7 @@
129 129  pole s vyšší úrodou dokáže **aktivní stoupák pěkně kreslit **- z výšky lze vidět místa, kde se právě aktivní stoupák nachází
130 130  )))
131 131  * (((
132 -stejně tak místa, kde je hodně **položené úrody** (kruhy a jiné obrazce v obilí) - indikuje potenciální aktivní místo
123 +stejně tak místa, kde je hodně **položená úrody** (kruhy a jiné obrazce v obilí) - indikuje potenciální aktivní místo
133 133  )))
134 134  
135 135  == Kvalita vzduchu ==
... ... @@ -156,7 +156,6 @@
156 156  
157 157  == Závětrná termika ==
158 158  
159 -* platí pro dny s větrem
160 160  * místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png||queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]]
161 161  * před letem v takové oblasti se** zorientovat v prostoru** a v **toku vzduchové masy **v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. Při závětrné termice je zásadně důležité, aby odhad byl co nejvíce odpovídající skutečnosti.
162 162  
... ... @@ -163,12 +163,6 @@
163 163  == Výběr linky ==
164 164  
165 165  * (((
166 -zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.
167 -)))
168 -* (((
169 -**frekventované** **silnice** jako odtrhovka - vzít to nad ní pokud ji mám po cestě a je nafukovanou ze strany (jezdící auta rozruší  nafukovany vzduch a ten začne stoupat)
170 -)))
171 -* (((
172 172  namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = prozkoumání více aktivních oblastí = šance na potkání více stoupáků
173 173  )))
174 174  * (((
... ... @@ -175,9 +175,12 @@
175 175  představit si **odsazení** - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák
176 176  )))
177 177  * (((
178 -využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější
162 +zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
179 179  )))
180 180  * (((
165 +využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš
166 +)))
167 +* (((
181 181  pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
182 182  )))
183 183  * (((
... ... @@ -214,38 +214,15 @@
214 214  
215 215  [[[[image:1611390921631-112.png||queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]]
216 216  
217 -=== Jak poznat aktivní mrak ===
218 -
219 -* pevně ohraničené hrany
220 -* tmavší vyklenutá základna
221 -
222 -[[Cvičení pro identifikaci mraků.>>doc:Tipy a triky.Ve stoupáku.WebHome||anchor="pojmenovavani"]]
223 -
224 -[[Timelapsy kumulů>>Meteo.Predpoveď-vs-Realita.Timelapsy kumulů.WebHome]]
225 -
226 -=== Hříbek ===
227 -
228 -Na vrcholu stoupáku se často ze stoupavého proudu vytvoří "hříbek" či čepička. Často je to vidět u chmurek (ve tvaru kroužků) nebo vršku kumulu, který "bublá/vaří/květákovatí".
229 -
230 -(% style="text-align:center" %)
231 -[[[[image:1621617221358-373.png||queryString="width=370&height=426" height="426" width="370"]]>>attach:1621617221358-373.png]]
232 -
233 233  == {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády ==
234 234  
235 235  Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu).
236 236  
237 -(% style="text-align:center" %)
238 -[[[[image:1622041153873-642.png||alt="Lokalizace stoupavých a klesavých proudů v kumulostrádách"]]>>attach:1622041153873-642.png]]
239 -
240 -
241 -(% style="text-align:center" %)
242 -[[[[image:1622041295220-867.png||queryString="width=556&height=344" alt="Subsidienční proudění v kumulostrádách" height="344" width="556"]]>>attach:1622041295220-867.png]]
243 -
244 244  Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky  dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře.
245 245  
246 246  [[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome||anchor="kumulostrady"]]
247 247  
248 -=== Hexagon theory ===
212 +== Hexagon theory ==
249 249  
250 250  Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy.
251 251  
1620051941162-562.png
Author
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -8.0 MB
Content
1621617221358-373.png
Author
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -1.1 MB
Content
1622041153873-642.png
Author
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -1.6 MB
Content
1622041274458-873.png
Author
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -1.6 MB
Content
1622041295220-867.png
Author
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -437.7 KB
Content

Navigace