Přehled

• Na stránce změněno: (4 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)
• Attachments (0 změněno, 5 přidáno, 0 odstraněno)
  • 1609785720923-982.png
  • 1609785750791-553.png
  • 1609799592900-364.png
  • 1609800032486-130.png
  • 1611390921631-112.png
• Objects (0 změněno, 0 přidáno, 1 odstraněno)
  • XWiki.XWikiComments[0]

Rozpis

Na stránce změněno:

Nadpis

...	...	@@ -1,1 +1,1 @@
1		-04 Stoupáky a odtrhovky
	1	+04 Lokalizace dalšího stoupáku

Výchozí jazyk

...	...	@@ -1,1 +1,1 @@
1		-en
	1	+cs

Značky

...	...	@@ -1,0 +1,1 @@
	1	+termika

Obsah

...	...	@@ -1,42 +1,39 @@
1	1	{{toc/}}
2	2
3		-Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
	3	+= Úvod =
4	4
5		-= Stoupáky =
	5	+Sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome||anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák nebo aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa)
6	6
	7	+V separátní stránce je pak popsáno jemné [[dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]].
	8	+
	9	+Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
	10	+
	11	+= {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků =
	12	+
7	7	(((
8	8	* představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
9		-* struktura té koruny je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
	15	+* struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome||anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
10	10	)))
11	11
12	12	* (((
13		-pokud jsem nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k tomu, aby tě vzaly k silnější větvi
	19	+nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi
14	14	)))
15	15	* (((
16		-Podle profilu dne si urči hard-deck (např. 1300), od kdy bereš všechno
	22	+Podle profilu dne si určit hard-deck - výšku nad terénem(např. 700), od kdy brát všechno
17	17	)))
18		-* (((
19		-lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)
	24	+
	25	+(((
	26	+* pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
	27	+* všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
20	20	)))
	29	+
21	21	* (((
22		-pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
23		-)))
24		-* (((
25		-všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
26		-)))
27		-* (((
28		-Pokud mám na variu 0, znamená to, že okolní vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnu kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji. Jsem-li nízko a nemám lepší variantu, držím si 0 a čekám, zda bublina časem nespustí lavinu. [pokročilí] občas vyčkávají i když pomalu klesají.
29		-)))
30		-* (((
31	31	vnímat teplotu vzduchu
32	32	)))
33	33	* (((
34		-snaž se vizualizovat stoupáky
	34	+vizualizovat si stoupáky
35	35	)))
36	36	* (((
37		-Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, kdyz to nevyjde, tak nad tamtema loukama, nebo tim smerem se porad delaj pekny kumuly). To je plan
38		-)))
39		-* (((
40	40	vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
41	41	)))
42	42	* (((
...	...	@@ -51,18 +51,7 @@
51	51	* (((
52	52	snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
53	53	)))
54		-* (((
55		-Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund.
56		-)))
57		-* (((
58		-[pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom.
59		-)))
60		-* (((
61		-[pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut
62		-)))
63		-* (((
64		-[expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!!
65		-)))
	51	+* Výška základny určuje jak budou stoupáky daleko od sebe. Při nižších dostupech jsou často blíže - díky tomu lze létat i v těchto podmínkách. A naopak vysoké dostupy = větší vzdálenost mezi stoupáky.
66	66
67	67	== Typy stoupáků ==
68	68
...	...	@@ -79,7 +79,7 @@
79	79	závětrný
80	80	)))
81	81	* (((
82		-….
	68	+…
83	83	)))
84	84
85	85	== Odtrhovky ==
...	...	@@ -128,33 +128,58 @@
128	128	* (((
129	129	čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
130	130	)))
	117	+* (((
	118	+stoupák** nemůže jít dolů -** pokud se plazí po povrchu, tak jakýkoliv svah dolů ho odtrhne. Dobrý trik pro roviny - např. nafoukávané město jako zdroj + po větru svah dolů.
	119	+)))
	120	+* (((
	121	+pole s vyšší úrodou dokáže **aktivní stoupák pěkně kreslit **- z výšky lze vidět místa, kde se právě aktivní stoupák nachází
	122	+)))
	123	+* (((
	124	+stejně tak místa, kde je hodně **položené úrody** (kruhy a jiné obrazce v obilí) - indikuje potenciální aktivní místo
	125	+)))
131	131
	127	+== Kvalita vzduchu ==
	128	+
	129	+Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
	130	+
	131	+Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
	132	+
132	132	== Odsazení ==
133	133
134		-Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Jinými slovy brát v potaz svou výšku a snos stoupáku a představit si odsazení od odtrhovky. Představit si to a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru).
	135	+Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný úhel, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
135	135
136		-**Jak na to v praxi?** Už při točení stoupáku průběžně identifikuj odtrhovku (podívat se virtuálně stoupákem dolů - případně by to mohla poskytovat widget aplikace - tip pro xctrack) - tím mi plus minus ukáže z jakého zdroje točím a tento offset na základě výšky mi může projektovat na další body v mapě (tbd domyslet).
	137	+=== **Jak na to v praxi?** ===
137	137
138		-Využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější.
	139	+Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák živí.)
139	139
140		-== Kvalita vzduchu ==
	141	+Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.
141	141
142		-Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
	143	+Pomůže i [[aplikace pro 3D zobrazení při letu>>doc:Software.3D vizualizace během letu.WebHome]]
143	143
144		-Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
	145	+Využívat **metodu [[curtain>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome||anchor="curtain"]] - **nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru.
145	145
146		-= Výběr linky =
	147	+Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome||anchor="offsetwidget"]] pro xctrack.
147	147
	149	+== Závětrná termika ==
	150	+
	151	+* místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png||queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]]
	152	+* před letem v takové oblasti se** zorientovat v prostoru** a v **toku vzduchové masy **v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. Při závětrné termice je zásadně důležité, aby odhad byl co nejvíce odpovídající skutečnosti.
	153	+
	154	+== Výběr linky ==
	155	+
148	148	* (((
149		-představit si odsazení
	157	+namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = prozkoumání více aktivních oblastí = šance na potkání více stoupáků
150	150	)))
151	151	* (((
152		-ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
	160	+představit si **odsazení** - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák
153	153	)))
154	154	* (((
155		-zvyšovat si linkou šanci na stoupání
	163	+zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
156	156	)))
157	157	* (((
	166	+využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš
	167	+)))
	168	+* (((
158	158	pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
159	159	)))
160	160	* (((
...	...	@@ -161,16 +161,16 @@
161	161	pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
162	162	)))
163	163	* (((
164		-linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
	175	+linku vymýšlet nejpozději během stoupání
165	165	)))
166	166	* (((
167	167	po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí
168	168	)))
169	169	* (((
170		-výška vždy jako nejcenější veličina
	181	+výška jako nejcenější veličina
171	171	)))
172	172	* (((
173		-pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
	184	+ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
174	174	)))
175	175
176	176	* (((
...	...	@@ -181,11 +181,37 @@
181	181	Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
182	182	)))
183	183
184		-= Kumuly =
	195	+== Kumuly ==
185	185
186		-* (((
187		-stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
188		-)))
189		-* (((
190		-Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce.
191		-)))
	197	+Stoupající vzduch při kondenzaci **dostane extra boost!** Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
	198	+
	199	+Neustále monitorovat stav kumulů v okolí, kolem sebe a ve směru letu s předstihem někdy i desítek kilometrů a snažit si v hlavě utvářet obraz o aktuálním cyklu termického intervalu pro danou oblast.
	200	+
	201	+Tvary v závislosti na střihu větru.
	202	+
	203	+[[[[image:1611390921631-112.png||queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]]
	204	+
	205	+== {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády ==
	206	+
	207	+Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu).
	208	+
	209	+Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky  dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře.
	210	+
	211	+[[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome||anchor="kumulostrady"]]
	212	+
	213	+== Hexagon theory ==
	214	+
	215	+Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy.
	216	+
	217	+[[image:1609800032486-130.png||queryString="width=384&height=329" height="329" width="384"]]
	218	+
	219	+Praktické implikace:
	220	+
	221	+* Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další
	222	+* Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu
	223	+
	224	+[[[[image:1609799592900-364.png||queryString="width=776&height=631" height="376" width="462"]]>>https://www.google.com/search?q=thermal%20hexagon%20theory&tbm=isch&safe=off&tbs=rimg:CUueXgx8fyHwYe7BwnBB4RPW&hl=cs&sa=X&ved=0CAIQrnZqFwoTCNinrM2qg-4CFQAAAAAdAAAAABAz&biw=1905&bih=969]]
	225	+
	226	+= Kam dál: =
	227	+
	228	+[[045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]]

1609785720923-982.png

Author

...	...	@@ -1,0 +1,1 @@
	1	+xwiki:XWiki.DavidBrazda

Size

...	...	@@ -1,0 +1,1 @@
	1	+789.5 KB

Content

1609785750791-553.png

Author

...	...	@@ -1,0 +1,1 @@
	1	+xwiki:XWiki.DavidBrazda

Size

...	...	@@ -1,0 +1,1 @@
	1	+1.5 MB

Content

1609799592900-364.png

Author

...	...	@@ -1,0 +1,1 @@
	1	+xwiki:XWiki.DavidBrazda

Size

...	...	@@ -1,0 +1,1 @@
	1	+1.0 MB

Content

1609800032486-130.png

Author

...	...	@@ -1,0 +1,1 @@
	1	+xwiki:XWiki.DavidBrazda

Size

...	...	@@ -1,0 +1,1 @@
	1	+474.7 KB

Content

1611390921631-112.png

Author

...	...	@@ -1,0 +1,1 @@
	1	+xwiki:XWiki.DavidBrazda

Size

...	...	@@ -1,0 +1,1 @@
	1	+116.6 KB

Content

XWiki.XWikiComments[0]

Autor

...	...	@@ -1,1 +1,0 @@
1		-XWiki.petr

Komentář

...	...	@@ -1,3 +1,0 @@
1		-Co myslíš na podobnou strukturu? {{mention reference="XWiki.DavidBrazda" style="FULL_NAME" anchor="XWiki-DavidBrazda-s51est"/}}
2		-
3		-Sám jsem nechtěně sklouznul z točení do přeletu....

Datum

...	...	@@ -1,1 +1,0 @@
1		-2020-11-24 15:07:53.674