Naposledy upravil David Brazda 08.07.2021 17:48
Z verze
změnil(a) David Brazda
k 30.12.2020 15:20
Na verzi < 167.1 >
změnil(a) David Brazda
k 25.05.2021 19:03
< >
Popis verze: Nahrát nový obrázek 1621617221358-373.png

Přehled

Rozpis

Na stránce změněno:
Nadpis
... ... @@ -1,1 +1,1 @@
1 -04 Stoupáky a odtrhovky
1 +04 Lokalizace dalšího stoupáku
Výchozí jazyk
... ... @@ -1,1 +1,1 @@
1 -en
1 +cs
Značky
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +termika
Obsah
... ... @@ -1,42 +1,41 @@
1 1  {{toc/}}
2 2  
3 -Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
3 += Úvod =
4 4  
5 -= Stoupáky =
5 +Sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome||anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák nebo aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa)
6 6  
7 +V separátní stránce je pak popsáno jemné [[dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]].
8 +
9 +Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
10 +
11 += {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků =
12 +
13 +* ve větru se stoupáky řadí do řad (ať už je oblačna - kumulostrády nebo bezoblačná). Dobrou volbou je pro další stoupák mířit po/proti větru. Případně pak kolmo na vítr pro napojení na další stoupavou řadu.
14 +
7 7  (((
8 8  * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
9 -* struktura té koruny je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
17 +* struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome||anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
10 10  )))
11 11  
12 12  * (((
13 -pokud jsem nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k tomu, aby tě vzaly k silnější větvi
21 +nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi
14 14  )))
15 15  * (((
16 -Podle profilu dne si urči hard-deck (např. 1300), od kdy bereš všechno
24 +Podle profilu dne si určit hard-deck - výšku nad terénem(např. 700), od kdy brát všechno
17 17  )))
18 -* (((
19 -lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)
26 +
27 +(((
28 +* pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
29 +* všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
20 20  )))
31 +
21 21  * (((
22 -pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
23 -)))
24 -* (((
25 -všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
26 -)))
27 -* (((
28 -Pokud mám na variu 0, znamená to, že okolní vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnu kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji. Jsem-li nízko a nemám lepší variantu, držím si 0 a čekám, zda bublina časem nespustí lavinu. [pokročilí] občas vyčkávají i když pomalu klesají.
29 -)))
30 -* (((
31 31  vnímat teplotu vzduchu
32 32  )))
33 33  * (((
34 -snaž se vizualizovat stoupáky
36 +vizualizovat si stoupáky
35 35  )))
36 36  * (((
37 -Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, kdyz to nevyjde, tak nad tamtema loukama, nebo tim smerem se porad delaj pekny kumuly). To je plan
38 -)))
39 -* (((
40 40  vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
41 41  )))
42 42  * (((
... ... @@ -51,18 +51,7 @@
51 51  * (((
52 52  snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
53 53  )))
54 -* (((
55 -Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund.
56 -)))
57 -* (((
58 -[pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom.
59 -)))
60 -* (((
61 -[pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut
62 -)))
63 -* (((
64 -[expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!!
65 -)))
53 +* Výška základny určuje jak budou stoupáky daleko od sebe. Při nižších dostupech jsou často blíže - díky tomu lze létat i v těchto podmínkách. A naopak vysoké dostupy = větší vzdálenost mezi stoupáky.
66 66  
67 67  == Typy stoupáků ==
68 68  
... ... @@ -73,18 +73,21 @@
73 73  polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
74 74  )))
75 75  * (((
76 -konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
64 +konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychtýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
77 77  )))
78 78  * (((
79 79  závětrný
80 80  )))
81 81  * (((
82 -….
70 +…
83 83  )))
84 84  
73 +(% class="wikigeneratedid" %)
74 +Pokud je vítr soustředit se na **odtrhovky po větru** zdroje. Při bezvětří se **soustředit spíš na zdroj**.
75 +
85 85  == Odtrhovky ==
86 86  
87 -Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)
78 +Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení).
88 88  
89 89  * (((
90 90  představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
... ... @@ -93,7 +93,10 @@
93 93  čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
94 94  )))
95 95  * (((
96 -I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
87 +I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co [[rozruší krajinu>>https://www.youtube.com/watch?v=nmrggFcxzuk&ab_channel=GonzaloPesquera]] v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
88 +
89 +(% style="text-align:center" %)
90 +[[[[image:1620051941162-562.png||queryString="width=612&height=341" alt="Rozrušení krajiny jako trigger stoupáku." height="341" width="612"]]>>attach:1620051941162-562.png]]
97 97  )))
98 98  * (((
99 99  stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
... ... @@ -128,33 +128,59 @@
128 128  * (((
129 129  čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
130 130  )))
125 +* (((
126 +stoupák** nemůže jít dolů -** pokud se plazí po povrchu, tak jakýkoliv svah dolů ho odtrhne. Dobrý trik pro roviny - např. nafoukávané město jako zdroj + po větru svah dolů.
127 +)))
128 +* (((
129 +pole s vyšší úrodou dokáže **aktivní stoupák pěkně kreslit **- z výšky lze vidět místa, kde se právě aktivní stoupák nachází
130 +)))
131 +* (((
132 +stejně tak místa, kde je hodně **položené úrody** (kruhy a jiné obrazce v obilí) - indikuje potenciální aktivní místo
133 +)))
131 131  
135 +== Kvalita vzduchu ==
136 +
137 +Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
138 +
139 +Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
140 +
132 132  == Odsazení ==
133 133  
134 -Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Jinými slovy brát v potaz svou výšku a snos stoupáku a představit si odsazení od odtrhovky. Představit si to a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru).
143 +Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný úhel, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
135 135  
136 -**Jak na to v praxi?** Už při točení stoupáku průběžně identifikuj odtrhovku (podívat se virtuálně stoupákem dolů - případně by to mohla poskytovat widget aplikace - tip pro xctrack) - tím mi plus minus ukáže z jakého zdroje točím a tento offset na základě výšky mi může projektovat na další body v mapě (tbd domyslet).
145 +=== **Jak na to v praxi?** ===
137 137  
138 -Využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější.
147 +Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák živí.)
139 139  
140 -== Kvalita vzduchu ==
149 +Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.
141 141  
142 -Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
151 +Pomůže i [[aplikace pro 3D zobrazení při letu>>doc:Software.3D vizualizace během letu.WebHome]]
143 143  
144 -Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
153 +Využívat **metodu [[curtain>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome||anchor="curtain"]] - **nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru.
145 145  
146 -= Výběr linky =
155 +Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome||anchor="offsetwidget"]] pro xctrack.
147 147  
157 +== Závětrná termika ==
158 +
159 +* platí pro dny s větrem
160 +* místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png||queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]]
161 +* před letem v takové oblasti se** zorientovat v prostoru** a v **toku vzduchové masy **v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. Při závětrné termice je zásadně důležité, aby odhad byl co nejvíce odpovídající skutečnosti.
162 +
163 +== Výběr linky ==
164 +
148 148  * (((
149 -představit si odsazení
166 +namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = prozkoumání více aktivních oblastí = šance na potkání více stoupáků
150 150  )))
151 151  * (((
152 -ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
169 +představit si **odsazení** - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák
153 153  )))
154 154  * (((
155 -zvyšovat si linkou šanci na stoupání
172 +zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
156 156  )))
157 157  * (((
175 +využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš
176 +)))
177 +* (((
158 158  pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
159 159  )))
160 160  * (((
... ... @@ -161,16 +161,16 @@
161 161  pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
162 162  )))
163 163  * (((
164 -linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
184 +linku vymýšlet nejpozději během stoupání
165 165  )))
166 166  * (((
167 167  po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí
168 168  )))
169 169  * (((
170 -výška vždy jako nejcenější veličina
190 +výška jako nejcenější veličina
171 171  )))
172 172  * (((
173 -pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
193 +ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
174 174  )))
175 175  
176 176  * (((
... ... @@ -181,11 +181,53 @@
181 181  Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
182 182  )))
183 183  
184 -= Kumuly =
204 +== Kumuly ==
185 185  
186 -* (((
187 -stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
188 -)))
189 -* (((
190 -Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce.
191 -)))
206 +Stoupající vzduch při kondenzaci **dostane extra boost!** Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
207 +
208 +Neustále monitorovat stav kumulů v okolí, kolem sebe a ve směru letu s předstihem někdy i desítek kilometrů a snažit si v hlavě utvářet obraz o aktuálním cyklu termického intervalu pro danou oblast.
209 +
210 +Tvary v závislosti na střihu větru.
211 +
212 +[[[[image:1611390921631-112.png||queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]]
213 +
214 +=== Jak poznat aktivní mrak ===
215 +
216 +* pevně ohraničené hrany
217 +* tmavší vyklenutá základna
218 +
219 +[[Cvičení pro identifikaci mraků.>>doc:Tipy a triky.Ve stoupáku.WebHome||anchor="pojmenovavani"]]
220 +
221 +[[Timelapsy kumulů>>Meteo.Predpoveď-vs-Realita.Timelapsy kumulů.WebHome]]
222 +
223 +== Hříbek ==
224 +
225 +Na vrcholu stoupáku se často ze stoupavého proudu vytvoří "hříbek" či čepička. Často je to vidět u chmurek (ve tvaru kroužků) nebo vršku kumulu, který "bublá/vaří/květákovatí".
226 +
227 +(% style="text-align:center" %)
228 +[[[[image:1621617221358-373.png||queryString="width=370&height=426" height="426" width="370"]]>>attach:1621617221358-373.png]]
229 +
230 +== {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády ==
231 +
232 +Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu).
233 +
234 +Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky  dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře.
235 +
236 +[[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome||anchor="kumulostrady"]]
237 +
238 +== Hexagon theory ==
239 +
240 +Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy.
241 +
242 +[[image:1609800032486-130.png||queryString="width=384&height=329" height="329" width="384"]]
243 +
244 +Praktické implikace:
245 +
246 +* Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další
247 +* Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu
248 +
249 +[[[[image:1609799592900-364.png||queryString="width=776&height=631" height="376" width="462"]]>>https://www.google.com/search?q=thermal%20hexagon%20theory&tbm=isch&safe=off&tbs=rimg:CUueXgx8fyHwYe7BwnBB4RPW&hl=cs&sa=X&ved=0CAIQrnZqFwoTCNinrM2qg-4CFQAAAAAdAAAAABAz&biw=1905&bih=969]]
250 +
251 += Kam dál: =
252 +
253 +[[045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]]
1609785720923-982.png
Author
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +789.5 KB
Content
1609785750791-553.png
Author
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +1.5 MB
Content
1609799592900-364.png
Author
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +1.0 MB
Content
1609800032486-130.png
Author
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +474.7 KB
Content
1611390921631-112.png
Author
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +116.6 KB
Content
1620051941162-562.png
Author
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +8.0 MB
Content
1621617221358-373.png
Author
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +1.1 MB
Content
XWiki.XWikiComments[0]
Autor
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -XWiki.petr
Komentář
... ... @@ -1,3 +1,0 @@
1 -Co myslíš na podobnou strukturu? {{mention reference="XWiki.DavidBrazda" style="FULL_NAME" anchor="XWiki-DavidBrazda-s51est"/}}
2 -
3 -Sám jsem nechtěně sklouznul z točení do přeletu....
Datum
... ... @@ -1,1 +1,0 @@
1 -2020-11-24 15:07:53.674

Navigace