Naposledy upravil David Brazda 08.07.2021 17:48
Z verze
změnil(a) David Brazda
k 01.01.2021 22:56
Na verzi < 162.1 >
změnil(a) David Brazda
k 03.05.2021 16:26
< >
Popis verze: Nahrát novou přílohu 1620051941162-562.png

Přehled

Rozpis

Na stránce změněno:
Nadpis
... ... @@ -1,1 +1,1 @@
1 -04 Stoupáky a odtrhovky
1 +04 Lokalizace dalšího stoupáku
Značky
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +termika
Obsah
... ... @@ -1,12 +1,18 @@
1 1  {{toc/}}
2 2  
3 -Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
3 += Úvod =
4 4  
5 -= Stoupáky =
5 +Sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome||anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák nebo aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa)
6 6  
7 +V separátní stránce je pak popsáno jemné [[dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]].
8 +
9 +Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
10 +
11 += {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků =
12 +
7 7  (((
8 8  * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
9 -* struktura té koruny je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
15 +* struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome||anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
10 10  )))
11 11  
12 12  * (((
... ... @@ -13,30 +13,21 @@
13 13  nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi
14 14  )))
15 15  * (((
16 -Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno
22 +Podle profilu dne si určit hard-deck - výšku nad terénem(např. 700), od kdy brát všechno
17 17  )))
18 -* (((
19 -lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)
24 +
25 +(((
26 +* pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
27 +* všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
20 20  )))
29 +
21 21  * (((
22 -pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
23 -)))
24 -* (((
25 -všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
26 -)))
27 -* (((
28 -Nula na variu = vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnout kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji(vnímat drift). Pokud není zřejmá lepší varianta, čekat v 0 zda bublina časem nespustí lavinu. Případně lze takto vyčkávat i při pomalém klesání.
29 -)))
30 -* (((
31 31  vnímat teplotu vzduchu
32 32  )))
33 33  * (((
34 -snažit se vizualizovat stoupáky
34 +vizualizovat si stoupáky
35 35  )))
36 36  * (((
37 -Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, kdyz to nevyjde, tak nad tamtema loukama, nebo tim smerem se porad delaj pekny kumuly) - včetně neustálého udržování dostupných možností přistání.
38 -)))
39 -* (((
40 40  vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
41 41  )))
42 42  * (((
... ... @@ -51,18 +51,7 @@
51 51  * (((
52 52  snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
53 53  )))
54 -* (((
55 -Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund.
56 -)))
57 -* (((
58 -[pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom.
59 -)))
60 -* (((
61 -[pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut
62 -)))
63 -* (((
64 -[expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!!
65 -)))
51 +* Výška základny určuje jak budou stoupáky daleko od sebe. Při nižších dostupech jsou často blíže - díky tomu lze létat i v těchto podmínkách. A naopak vysoké dostupy = větší vzdálenost mezi stoupáky.
66 66  
67 67  == Typy stoupáků ==
68 68  
... ... @@ -79,7 +79,7 @@
79 79  závětrný
80 80  )))
81 81  * (((
82 -….
68 +…
83 83  )))
84 84  
85 85  == Odtrhovky ==
... ... @@ -93,7 +93,10 @@
93 93  čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
94 94  )))
95 95  * (((
96 -I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
82 +I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co [[rozruší krajinu>>https://www.youtube.com/watch?v=nmrggFcxzuk&ab_channel=GonzaloPesquera]] v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
83 +
84 +(% style="text-align:center" %)
85 +[[[[image:1620051941162-562.png||alt="Rozrušení krajiny jako trigger stoupáku." height="341" width="612"]]>>attach:1620051941162-562.png]]
97 97  )))
98 98  * (((
99 99  stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
... ... @@ -128,39 +128,58 @@
128 128  * (((
129 129  čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
130 130  )))
120 +* (((
121 +stoupák** nemůže jít dolů -** pokud se plazí po povrchu, tak jakýkoliv svah dolů ho odtrhne. Dobrý trik pro roviny - např. nafoukávané město jako zdroj + po větru svah dolů.
122 +)))
123 +* (((
124 +pole s vyšší úrodou dokáže **aktivní stoupák pěkně kreslit **- z výšky lze vidět místa, kde se právě aktivní stoupák nachází
125 +)))
126 +* (((
127 +stejně tak místa, kde je hodně **položené úrody** (kruhy a jiné obrazce v obilí) - indikuje potenciální aktivní místo
128 +)))
131 131  
130 +== Kvalita vzduchu ==
131 +
132 +Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
133 +
134 +Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
135 +
132 132  == Odsazení ==
133 133  
134 -Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
138 +Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný úhel, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
135 135  
136 -**Jak na to v praxi?**
140 +=== **Jak na to v praxi?** ===
137 137  
138 -Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák se živí.)
142 +Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák živí.)
139 139  
140 140  Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.
141 141  
142 -Využívat **metodu [[curtain>>doc:Tipy a triky.Ve stoupáku.WebHome||anchor="dohledavani"]] **
146 +Pomůže i [[aplikace pro 3D zobrazení při letu>>doc:Software.3D vizualizace během letu.WebHome]]
143 143  
148 +Využívat **metodu [[curtain>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome||anchor="curtain"]] - **nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru.
149 +
144 144  Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome||anchor="offsetwidget"]] pro xctrack.
145 145  
146 -== Kvalita vzduchu ==
152 +== Závětrná termika ==
147 147  
148 -Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
154 +* místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png||queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]]
155 +* před letem v takové oblasti se** zorientovat v prostoru** a v **toku vzduchové masy **v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. Při závětrné termice je zásadně důležité, aby odhad byl co nejvíce odpovídající skutečnosti.
149 149  
150 -Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
157 +== Výběr linky ==
151 151  
152 -= Výběr linky =
153 -
154 154  * (((
155 -představit si odsazení
160 +namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = prozkoumání více aktivních oblastí = šance na potkání více stoupáků
156 156  )))
157 157  * (((
158 -ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
163 +představit si **odsazení** - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák
159 159  )))
160 160  * (((
161 -zvyšovat si linkou šanci na stoupání
166 +zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
162 162  )))
163 163  * (((
169 +využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš
170 +)))
171 +* (((
164 164  pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
165 165  )))
166 166  * (((
... ... @@ -167,16 +167,16 @@
167 167  pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
168 168  )))
169 169  * (((
170 -linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
178 +linku vymýšlet nejpozději během stoupání
171 171  )))
172 172  * (((
173 173  po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí
174 174  )))
175 175  * (((
176 -výška vždy jako nejcenější veličina
184 +výška jako nejcenější veličina
177 177  )))
178 178  * (((
179 -pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
187 +ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
180 180  )))
181 181  
182 182  * (((
... ... @@ -187,11 +187,37 @@
187 187  Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
188 188  )))
189 189  
190 -= Kumuly =
198 +== Kumuly ==
191 191  
192 -* (((
193 -stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
194 -)))
195 -* (((
196 -Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce.
197 -)))
200 +Stoupající vzduch při kondenzaci **dostane extra boost!** Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
201 +
202 +Neustále monitorovat stav kumulů v okolí, kolem sebe a ve směru letu s předstihem někdy i desítek kilometrů a snažit si v hlavě utvářet obraz o aktuálním cyklu termického intervalu pro danou oblast.
203 +
204 +Tvary v závislosti na střihu větru.
205 +
206 +[[[[image:1611390921631-112.png||queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]]
207 +
208 +== {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády ==
209 +
210 +Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu).
211 +
212 +Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky  dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře.
213 +
214 +[[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome||anchor="kumulostrady"]]
215 +
216 +== Hexagon theory ==
217 +
218 +Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy.
219 +
220 +[[image:1609800032486-130.png||queryString="width=384&height=329" height="329" width="384"]]
221 +
222 +Praktické implikace:
223 +
224 +* Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další
225 +* Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu
226 +
227 +[[[[image:1609799592900-364.png||queryString="width=776&height=631" height="376" width="462"]]>>https://www.google.com/search?q=thermal%20hexagon%20theory&tbm=isch&safe=off&tbs=rimg:CUueXgx8fyHwYe7BwnBB4RPW&hl=cs&sa=X&ved=0CAIQrnZqFwoTCNinrM2qg-4CFQAAAAAdAAAAABAz&biw=1905&bih=969]]
228 +
229 += Kam dál: =
230 +
231 +[[045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]]
1609785720923-982.png
Author
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +789.5 KB
Content
1609785750791-553.png
Author
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +1.5 MB
Content
1609799592900-364.png
Author
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +1.0 MB
Content
1609800032486-130.png
Author
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +474.7 KB
Content
1611390921631-112.png
Author
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +116.6 KB
Content
1620051941162-562.png
Author
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda
Size
... ... @@ -1,0 +1,1 @@
1 +8.0 MB
Content

Navigace