Změny dokumentu 04 Lokalizace dalšího stoupáku
Naposledy upravil David Brazda 08.07.2021 17:48
Popis verze:
Smazání obrázku 1605699316144-850.png
Přehled
-
Na stránce změněno: (2 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)
-
Attachments (0 změněno, 5 přidáno, 0 odstraněno)
Rozpis
- Na stránce změněno:
-
- Nadpis
-
... ... @@ -1,1 +1,1 @@ 1 -04 Dohledávání stoupáků1 +04 Lokalizace dalšího stoupáku - Obsah
-
... ... @@ -1,18 +1,18 @@ 1 1 {{toc/}} 2 2 3 - Tatosekce obsahujevšeohledánía dohledávání stoupáků. Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]3 += Úvod = 4 4 5 - Sekce pokrývá5 +Tato sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome||anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák resp. aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa) 6 6 7 - -hledání(kdebudedalší stoupák)7 +V separátní stránce je pak popsáno jemné [[dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]]. 8 8 9 - - dohledávání(jsemvaktivníoblasti adohledávám,kdepřesně stoupákje)9 +Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]] 10 10 11 -= Stoupáky=11 += {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků = 12 12 13 13 ((( 14 14 * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem) 15 -* struktura té koruny je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní. 15 +* struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome||anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní. 16 16 ))) 17 17 18 18 * ((( ... ... @@ -21,19 +21,13 @@ 21 21 * ((( 22 22 Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno 23 23 ))) 24 -* ((( 25 -lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje) 24 + 25 +((( 26 +* pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus 27 +* všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi. 26 26 ))) 29 + 27 27 * ((( 28 -pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus 29 -))) 30 -* ((( 31 -všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi. 32 -))) 33 -* ((( 34 -Nula na variu = vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnout kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji(vnímat drift). Pokud není zřejmá lepší varianta, čekat v 0 zda bublina časem nespustí lavinu. Případně lze takto vyčkávat i při pomalém klesání. 35 -))) 36 -* ((( 37 37 vnímat teplotu vzduchu 38 38 ))) 39 39 * ((( ... ... @@ -40,9 +40,6 @@ 40 40 vizualizovat si stoupáky 41 41 ))) 42 42 * ((( 43 - 44 -))) 45 -* ((( 46 46 vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp. 47 47 ))) 48 48 * ((( ... ... @@ -57,18 +57,6 @@ 57 57 * ((( 58 58 snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá. 59 59 ))) 60 -* ((( 61 -Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund. 62 -))) 63 -* ((( 64 -[pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom. 65 -))) 66 -* ((( 67 -[pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut 68 -))) 69 -* ((( 70 -[expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!! 71 -))) 72 72 73 73 == Typy stoupáků == 74 74 ... ... @@ -85,7 +85,7 @@ 85 85 závětrný 86 86 ))) 87 87 * ((( 88 -… .67 +… 89 89 ))) 90 90 91 91 == Odtrhovky == ... ... @@ -135,38 +135,46 @@ 135 135 čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody) 136 136 ))) 137 137 117 +== Kvalita vzduchu == 118 + 119 +Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější. 120 + 121 +Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku 122 + 138 138 == Odsazení == 139 139 140 140 Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách). 141 141 142 -**Jak na to v praxi?** 127 +=== **Jak na to v praxi?** === 143 143 144 -Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák seživí.)129 +Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák živí.) 145 145 146 146 Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů. 147 147 148 -Využívat **metodu [[curtain>>doc: Tipy a triky.Ve stoupáku.WebHome||anchor="dohledavani"]] **133 +Využívat **metodu [[curtain>>doc:WebHome||anchor="dohledavani"]] - **nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru. 149 149 150 150 Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome||anchor="offsetwidget"]] pro xctrack. 151 151 152 -== Kvalitavzduchu==137 +== Závětrná termika == 153 153 154 -Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější. 139 +* místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png||queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]] 140 +* před letem v takové oblasti se** zorientovat v prostoru** a v **toku vzduchové masy **v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. 155 155 156 - Přihigh pressure days je vzduch viskóznější, couráse po zemia trhá se u výrazných triggerů a vrcholku142 +== Výběr linky == 157 157 158 -= Výběr linky = 159 - 160 160 * ((( 161 -představ itsi odsazení145 +namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = potkání a prozkoumání více aktivních oblastí = šance na více stoupáků 162 162 ))) 163 163 * ((( 164 -ide álněabyprotínalavíce (minimálně3)odtrhovky(přesvesniciklomu,kekopci letímpřesdruhý menší kopecatp.)148 +představit si **odsazení** - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák 165 165 ))) 166 166 * ((( 167 -zvyšovat si linkou šanci na stoupání 151 +zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.) 168 168 ))) 169 169 * ((( 154 +využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš 155 +))) 156 +* ((( 170 170 pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní 171 171 ))) 172 172 * ((( ... ... @@ -182,7 +182,7 @@ 182 182 výška vždy jako nejcenější veličina 183 183 ))) 184 184 * ((( 185 - pokud jsemve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.172 +ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi. 186 186 ))) 187 187 188 188 * ((( ... ... @@ -193,11 +193,37 @@ 193 193 Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy. 194 194 ))) 195 195 196 -= Kumuly = 183 +== Kumuly == 197 197 198 -* ((( 199 -stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch. 200 -))) 201 -* ((( 202 -Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce. 203 -))) 185 +Stoupající vzduch při kondenzaci **dostane extra boost!** Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch. 186 + 187 +Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. 188 + 189 +Tvary v závislosti na střihu větru. 190 + 191 +[[[[image:1611390921631-112.png||queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]] 192 + 193 +== {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády == 194 + 195 +Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu). 196 + 197 +Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře. 198 + 199 +[[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome||anchor="kumulostrady"]] 200 + 201 +== Hexagon theory == 202 + 203 +Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy. 204 + 205 +[[image:1609800032486-130.png||queryString="width=384&height=329" height="329" width="384"]] 206 + 207 +Praktické implikace: 208 + 209 +* Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další 210 +* Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu 211 + 212 +[[[[image:1609799592900-364.png||queryString="width=776&height=631" height="376" width="462"]]>>https://www.google.com/search?q=thermal%20hexagon%20theory&tbm=isch&safe=off&tbs=rimg:CUueXgx8fyHwYe7BwnBB4RPW&hl=cs&sa=X&ved=0CAIQrnZqFwoTCNinrM2qg-4CFQAAAAAdAAAAABAz&biw=1905&bih=969]] 213 + 214 += Kam dál: = 215 + 216 +[[045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]]
- 1609785720923-982.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +789.5 KB - Content
- 1609785750791-553.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +1.5 MB - Content
- 1609799592900-364.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +1.0 MB - Content
- 1609800032486-130.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +474.7 KB - Content
- 1611390921631-112.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +116.6 KB - Content