Změny dokumentu 04 Lokalizace dalšího stoupáku
Naposledy upravil David Brazda 08.07.2021 17:48
Popis verze:
Smazání obrázku 1605699316144-850.png
Přehled
-
Na stránce změněno: (2 změněno, 0 přidáno, 0 odstraněno)
-
Attachments (0 změněno, 5 přidáno, 0 odstraněno)
Rozpis
- Na stránce změněno:
-
- Nadpis
-
... ... @@ -1,1 +1,1 @@ 1 -04 Dohledávání stoupáků1 +04 Lokalizace dalšího stoupáku - Obsah
-
... ... @@ -1,18 +1,18 @@ 1 1 {{toc/}} 2 2 3 - Tatosekce obsahujevšeohledánía** dohledávání stoupáků**. Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]3 += Úvod = 4 4 5 - Sekce pokrývá5 +Tato sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome||anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák resp. aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa) 6 6 7 - -hledání(kdebudedalší stoupák)7 +V separátní stránce je pak popsáno jemné [[dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]]. 8 8 9 - - dohledávání(jsemvaktivníoblasti adohledávám,kdepřesně stoupákje)9 +Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]] 10 10 11 -= Stoupáky=11 += {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků = 12 12 13 13 ((( 14 14 * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem) 15 -* struktura té koruny je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní. 15 +* struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome||anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní. 16 16 ))) 17 17 18 18 * ((( ... ... @@ -21,19 +21,13 @@ 21 21 * ((( 22 22 Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno 23 23 ))) 24 -* ((( 25 -lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje) 24 + 25 +((( 26 +* pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus 27 +* všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi. 26 26 ))) 29 + 27 27 * ((( 28 -pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus 29 -))) 30 -* ((( 31 -všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi. 32 -))) 33 -* ((( 34 -Nula na variu = vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnout kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji(vnímat drift). Pokud není zřejmá lepší varianta, čekat v 0 zda bublina časem nespustí lavinu. Případně lze takto vyčkávat i při pomalém klesání. 35 -))) 36 -* ((( 37 37 vnímat teplotu vzduchu 38 38 ))) 39 39 * ((( ... ... @@ -40,9 +40,6 @@ 40 40 vizualizovat si stoupáky 41 41 ))) 42 42 * ((( 43 - 44 -))) 45 -* ((( 46 46 vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp. 47 47 ))) 48 48 * ((( ... ... @@ -57,18 +57,6 @@ 57 57 * ((( 58 58 snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá. 59 59 ))) 60 -* ((( 61 -Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund. 62 -))) 63 -* ((( 64 -[pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom. 65 -))) 66 -* ((( 67 -[pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut 68 -))) 69 -* ((( 70 -[expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!! 71 -))) 72 72 73 73 == Typy stoupáků == 74 74 ... ... @@ -85,7 +85,7 @@ 85 85 závětrný 86 86 ))) 87 87 * ((( 88 -… .67 +… 89 89 ))) 90 90 91 91 == Odtrhovky == ... ... @@ -141,30 +141,35 @@ 141 141 142 142 Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku 143 143 144 -= Odsazení = 123 +== Odsazení == 145 145 146 146 Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách). 147 147 148 -**Jak na to v praxi?** 127 +=== **Jak na to v praxi?** === 149 149 150 -Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák seživí.)129 +Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák živí.) 151 151 152 152 Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů. 153 153 154 -Využívat **metodu [[curtain>>doc:Tipy a triky. Ve stoupáku.WebHome||anchor="dohledavani"]]**133 +Využívat **metodu [[curtain>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome||anchor="curtain"]] - **nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru. 155 155 156 156 Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome||anchor="offsetwidget"]] pro xctrack. 157 157 158 -= Výběrlinky=137 +== Závětrná termika == 159 159 139 +* místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png||queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]] 140 +* před letem v takové oblasti se** zorientovat v prostoru** a v **toku vzduchové masy **v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. Při závětrné termice je zásadně důležité, aby odhad byl co nejvíce odpovídající skutečnosti. 141 + 142 +== Výběr linky == 143 + 160 160 * ((( 161 -představ itsi odsazení145 +namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = potkání a prozkoumání více aktivních oblastí = šance na více stoupáků 162 162 ))) 163 163 * ((( 164 -ide álněabyprotínalavíce (minimálně3)odtrhovky(přesvesniciklomu,kekopci letímpřesdruhý menší kopecatp.)148 +představit si **odsazení** - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák 165 165 ))) 166 166 * ((( 167 -zvyšovat si linkou šanci na stoupání 151 +zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.) 168 168 ))) 169 169 * ((( 170 170 využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš ... ... @@ -196,12 +196,37 @@ 196 196 Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy. 197 197 ))) 198 198 199 -= Kumuly = 183 +== Kumuly == 200 200 201 201 Stoupající vzduch při kondenzaci **dostane extra boost!** Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch. 202 202 203 -Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupákj je nejspíš u kopce.187 +Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. 204 204 205 - =Rozpoznávatrozhodnutívedoucíkvyhnití =189 +Tvary v závislosti na střihu větru. 206 206 207 -Know the pivotal moment (AKA-last chance). This is the moment where you make a stand verses gliding on. These moments are hard to identify when you are not obviously low, but you'll know when the moment was after you've dirted. Learn to see it coming earlier. 191 +[[[[image:1611390921631-112.png||queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]] 192 + 193 +== {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády == 194 + 195 +Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu). 196 + 197 +Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře. 198 + 199 +[[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome||anchor="kumulostrady"]] 200 + 201 +== Hexagon theory == 202 + 203 +Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy. 204 + 205 +[[image:1609800032486-130.png||queryString="width=384&height=329" height="329" width="384"]] 206 + 207 +Praktické implikace: 208 + 209 +* Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další 210 +* Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu 211 + 212 +[[[[image:1609799592900-364.png||queryString="width=776&height=631" height="376" width="462"]]>>https://www.google.com/search?q=thermal%20hexagon%20theory&tbm=isch&safe=off&tbs=rimg:CUueXgx8fyHwYe7BwnBB4RPW&hl=cs&sa=X&ved=0CAIQrnZqFwoTCNinrM2qg-4CFQAAAAAdAAAAABAz&biw=1905&bih=969]] 213 + 214 += Kam dál: = 215 + 216 +[[045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]]
- 1609785720923-982.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +789.5 KB - Content
- 1609785750791-553.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +1.5 MB - Content
- 1609799592900-364.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +1.0 MB - Content
- 1609800032486-130.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +474.7 KB - Content
- 1611390921631-112.png
-
- Author
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +xwiki:XWiki.DavidBrazda - Size
-
... ... @@ -1,0 +1,1 @@ 1 +116.6 KB - Content