Zdrojový kód wiki 04 Lokalizace stoupáků

Version 124.1 by David Brazda on 13.01.2021 17:11
Show last authors
1 {{toc/}}
2
3 = Úvod =
4
5 Tato sekce pokrývá
6
7 * [[**lokalizace**>>WebHome||anchor="lokalizace"]] (kde bude další stoupák a proč, jak poznat tyhle místa)
8 * [[**dohledávání**>>WebHome||anchor="dohledavani"]] (jsem v aktivní oblasti a dohledávám, kde přesně stoupák je)
9
10 Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
11
12 = {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků =
13
14 (((
15 * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
16 * struktura té koruny je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
17 )))
18
19 * (((
20 nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi
21 )))
22 * (((
23 Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno
24 )))
25 * (((
26 lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)
27 )))
28 * (((
29 pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
30 )))
31 * (((
32 všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
33 )))
34 * (((
35 Nula na variu = vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnout kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji(vnímat drift). Pokud není zřejmá lepší varianta, čekat v 0 zda bublina časem nespustí lavinu. Případně lze takto vyčkávat i při pomalém klesání.
36 )))
37 * (((
38 vnímat teplotu vzduchu
39 )))
40 * (((
41 vizualizovat si stoupáky
42 )))
43 * (((
44 vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
45 )))
46 * (((
47 řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
48 )))
49 * (((
50 silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny
51 )))
52 * (((
53 při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind**
54 )))
55 * (((
56 snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
57 )))
58
59 == Typy stoupáků ==
60
61 * (((
62 vrchol kopce (triger je kopec)
63 )))
64 * (((
65 polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
66 )))
67 * (((
68 konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
69 )))
70 * (((
71 závětrný
72 )))
73 * (((
74 ….
75 )))
76
77 == Odtrhovky ==
78
79 Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)
80
81 * (((
82 představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
83 )))
84 * (((
85 čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
86 )))
87 * (((
88 I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
89 )))
90 * (((
91 stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
92 )))
93 * (((
94 nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)
95 )))
96 * (((
97 představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)
98 )))
99 * (((
100 představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?
101 )))
102 * (((
103 stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa
104 )))
105 * (((
106 pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno
107 )))
108 * (((
109 try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)
110 )))
111 * (((
112 mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa
113 )))
114 * (((
115 triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field
116 )))
117 * (((
118 trigger je i změna povrchu
119 )))
120 * (((
121 čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
122 )))
123
124 == Kvalita vzduchu ==
125
126 Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
127
128 Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
129
130 == Odsazení ==
131
132 Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
133
134 === **Jak na to v praxi?** ===
135
136 Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák se živí.)
137
138 Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.
139
140 Využívat **metodu [[curtain>>doc:WebHome||anchor="dohledavani"]] - **nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru.
141
142 Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome||anchor="offsetwidget"]] pro xctrack.
143
144 == Závětrná termika ==
145
146 * místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[image:1609785750791-553.png||queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]
147 * před letem v takové oblasti se** zorientovat v prostoru** a v **toku vzduchové masy **v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu.
148
149 == Výběr linky ==
150
151 * (((
152 představit si **odsazení** - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák
153 )))
154 * (((
155 ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
156 )))
157 * (((
158 zvyšovat si linkou šanci na stoupání
159 )))
160 * (((
161 využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš
162 )))
163 * (((
164 pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
165 )))
166 * (((
167 pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
168 )))
169 * (((
170 linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
171 )))
172 * (((
173 po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí
174 )))
175 * (((
176 výška vždy jako nejcenější veličina
177 )))
178 * (((
179 ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
180 )))
181
182 * (((
183 odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .
184 )))
185
186 * (((
187 Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
188 )))
189
190 == Kumuly ==
191
192 Stoupající vzduch při kondenzaci **dostane extra boost!** Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
193
194 Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupákj je nejspíš u kopce.
195
196 == {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády ==
197
198 Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu).
199
200 Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky  dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře.
201
202 [[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome||anchor="kumulostrady"]]
203
204 == Hexagon theory ==
205
206 Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy.
207
208 [[image:1609800032486-130.png||queryString="width=384&height=329" height="329" width="384"]]
209
210 Praktické implikace:
211
212 * Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další
213 * Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu
214
215 [[[[image:1609799592900-364.png||queryString="width=776&height=631" height="376" width="462"]]>>https://www.google.com/search?q=thermal%20hexagon%20theory&tbm=isch&safe=off&tbs=rimg:CUueXgx8fyHwYe7BwnBB4RPW&hl=cs&sa=X&ved=0CAIQrnZqFwoTCNinrM2qg-4CFQAAAAAdAAAAABAz&biw=1905&bih=969]]
216
217 = **{{id name="dohledavani"/}}Dohledávání stoupáku (pokud cítím, že je blízko)** =
218
219 Tento skill je stěžejní zejména pro [[zachycení>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome]] a low save.
220
221 Podstatou je co nejvíce číst aktivní vzduch, vytvořit si z indicií mentální obraz a rychle odhadnout, kde se nachází stoupák.
222
223 * 3 x 270ky zmapují prostor
224 * vnímat při nich drift a nebránit se mu (silné jádro si tě přitáhne)
225
226 [[image:1605699316144-850.png]]
227
228 * silně turbulentní oblast je nejspíš **závětrná strana stoupaku **(stoupak je proti větru)
229 * využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější
230
231 Trénovat a brousit tento skill např. při svahování se slabou termikou.
232
233 = Rozpoznávat rozhodnutí vedoucí k vyhnití =
234
235 Know the pivotal moment (AKA-last chance). This is the moment where you make a stand verses gliding on. These moments are hard to identify when you are not obviously low, but you'll know when the moment was after you've dirted. Learn to see it coming earlier.
236
237
238 Kam dál:
239
240 [[05 Strategie během letu>>Tipy a triky.05 Strategie během letu.WebHome]]

Navigace