Version 142.1 by David Brazda on 16.02.2021 16:17
Show last authors
1 {{toc/}}
2
3 = Úvod =
4
5 Tato sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome||anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák resp. aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa)
6
7 V separátní stránce je pak popsáno jemné [[dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]].
8
9 Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
10
11 = {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků =
12
13 (((
14 * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
15 * struktura té koruny je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
16 )))
17
18 * (((
19 nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi
20 )))
21 * (((
22 Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno
23 )))
24 * (((
25 lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)
26 )))
27 * (((
28 pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
29 )))
30 * (((
31 všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
32 )))
33 * (((
34 Nula na variu = vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnout kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji(vnímat drift). Pokud není zřejmá lepší varianta, čekat v 0 zda bublina časem nespustí lavinu. Případně lze takto vyčkávat i při pomalém klesání.
35 )))
36 * (((
37 vnímat teplotu vzduchu
38 )))
39 * (((
40 vizualizovat si stoupáky
41 )))
42 * (((
43 vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
44 )))
45 * (((
46 řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
47 )))
48 * (((
49 silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny
50 )))
51 * (((
52 při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind**
53 )))
54 * (((
55 snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
56 )))
57
58 == Typy stoupáků ==
59
60 * (((
61 vrchol kopce (triger je kopec)
62 )))
63 * (((
64 polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
65 )))
66 * (((
67 konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
68 )))
69 * (((
70 závětrný
71 )))
72 * (((
73 …
74 )))
75
76 == Odtrhovky ==
77
78 Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)
79
80 * (((
81 představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
82 )))
83 * (((
84 čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
85 )))
86 * (((
87 I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
88 )))
89 * (((
90 stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
91 )))
92 * (((
93 nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)
94 )))
95 * (((
96 představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)
97 )))
98 * (((
99 představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?
100 )))
101 * (((
102 stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa
103 )))
104 * (((
105 pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno
106 )))
107 * (((
108 try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)
109 )))
110 * (((
111 mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa
112 )))
113 * (((
114 triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field
115 )))
116 * (((
117 trigger je i změna povrchu
118 )))
119 * (((
120 čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
121 )))
122
123 == Kvalita vzduchu ==
124
125 Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
126
127 Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
128
129 == Odsazení ==
130
131 Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
132
133 === **Jak na to v praxi?** ===
134
135 Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák živí.)
136
137 Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.
138
139 Využívat **metodu [[curtain>>doc:WebHome||anchor="dohledavani"]] - **nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru.
140
141 Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome||anchor="offsetwidget"]] pro xctrack.
142
143 == Závětrná termika ==
144
145 * místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png||queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]]
146 * před letem v takové oblasti se** zorientovat v prostoru** a v **toku vzduchové masy **v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu.
147
148 == Výběr linky ==
149
150 * (((
151 namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = potkání a prozkoumání více aktivních oblastí = šance na více stoupáků
152 )))
153 * (((
154 představit si **odsazení** - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák
155 )))
156 * (((
157 zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
158 )))
159 * (((
160 využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš
161 )))
162 * (((
163 pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
164 )))
165 * (((
166 pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
167 )))
168 * (((
169 linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
170 )))
171 * (((
172 po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí
173 )))
174 * (((
175 výška vždy jako nejcenější veličina
176 )))
177 * (((
178 ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
179 )))
180
181 * (((
182 odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .
183 )))
184
185 * (((
186 Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
187 )))
188
189 == Kumuly ==
190
191 Stoupající vzduch při kondenzaci **dostane extra boost!** Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
192
193 Neustále monitorovat stav kumulů v okolí.
194
195 === Cvičení - pojmenovávání ===
196
197 Pro výběr dalšího mraku lze během točení používat mentální otisk podpořený **pojmenováváním mraků** pro lepší zapamatování a udržení kontinuity. Rozhlédnu se - vidím pár potenciálních mraků a pojmenuju si je podle jejich tvaru - první blbost co mě první napadne co vztahuje k jejich aktuálním stavu - např. Vlaštovka, Trojchmurka, Banán. Pokračuju v točení a po pár otočkách se podívám zas. Vlaštovka už nevypadá jako vlaštovka, Z trojchmurky je dvojchmurka a z Banánu se stává meloun. Fajn, takže beru meloun. Během dotáčení si to potvrzuju. Jde to trénovat i na suchu.
198
199 Tvary v závislosti na střihu větru.
200
201 [[[[image:1611390921631-112.png||queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]]
202
203 == {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády ==
204
205 Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu).
206
207 Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky  dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře.
208
209 [[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome||anchor="kumulostrady"]]
210
211 == Hexagon theory ==
212
213 Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy.
214
215 [[image:1609800032486-130.png||queryString="width=384&height=329" height="329" width="384"]]
216
217 Praktické implikace:
218
219 * Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další
220 * Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu
221
222 [[[[image:1609799592900-364.png||queryString="width=776&height=631" height="376" width="462"]]>>https://www.google.com/search?q=thermal%20hexagon%20theory&tbm=isch&safe=off&tbs=rimg:CUueXgx8fyHwYe7BwnBB4RPW&hl=cs&sa=X&ved=0CAIQrnZqFwoTCNinrM2qg-4CFQAAAAAdAAAAABAz&biw=1905&bih=969]]
223
224 = Kam dál: =
225
226 [[05 Strategie během letu>>Tipy a triky.05 Strategie během letu.WebHome]]

Navigace