Zdrojový kód wiki 04 Lokalizace dalšího stoupáku
Version 145.1 by David Brazda on 17.02.2021 06:31
Hide last authors
author | version | line-number | content |
---|---|---|---|
![]() |
84.1 | 1 | {{toc/}} |
2 | |||
![]() |
95.1 | 3 | = Úvod = |
4 | |||
![]() |
140.1 | 5 | Tato sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome||anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák resp. aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa) |
![]() |
84.1 | 6 | |
![]() |
140.1 | 7 | V separátní stránce je pak popsáno jemné [[dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]]. |
![]() |
90.1 | 8 | |
![]() |
139.1 | 9 | Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]] |
![]() |
100.1 | 10 | |
![]() |
119.1 | 11 | = {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků = |
![]() |
84.1 | 12 | |
13 | ((( | ||
14 | * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem) | ||
![]() |
145.1 | 15 | * struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome||anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní. |
![]() |
84.1 | 16 | ))) |
17 | |||
18 | * ((( | ||
![]() |
86.1 | 19 | nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi |
![]() |
84.1 | 20 | ))) |
21 | * ((( | ||
![]() |
86.1 | 22 | Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno |
![]() |
84.1 | 23 | ))) |
24 | * ((( | ||
25 | pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus | ||
26 | ))) | ||
27 | * ((( | ||
28 | vnímat teplotu vzduchu | ||
29 | ))) | ||
30 | * ((( | ||
![]() |
90.1 | 31 | vizualizovat si stoupáky |
![]() |
84.1 | 32 | ))) |
33 | * ((( | ||
34 | vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp. | ||
35 | ))) | ||
36 | * ((( | ||
37 | řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence) | ||
38 | ))) | ||
39 | * ((( | ||
40 | silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny | ||
41 | ))) | ||
42 | * ((( | ||
43 | při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind** | ||
44 | ))) | ||
45 | * ((( | ||
46 | snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá. | ||
47 | ))) | ||
48 | |||
49 | == Typy stoupáků == | ||
50 | |||
51 | * ((( | ||
52 | vrchol kopce (triger je kopec) | ||
53 | ))) | ||
54 | * ((( | ||
55 | polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…) | ||
56 | ))) | ||
57 | * ((( | ||
58 | konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.) | ||
59 | ))) | ||
60 | * ((( | ||
61 | závětrný | ||
62 | ))) | ||
63 | * ((( | ||
![]() |
125.1 | 64 | … |
![]() |
84.1 | 65 | ))) |
66 | |||
67 | == Odtrhovky == | ||
68 | |||
69 | Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení) | ||
70 | |||
71 | * ((( | ||
72 | představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop) | ||
73 | ))) | ||
74 | * ((( | ||
75 | čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu | ||
76 | ))) | ||
77 | * ((( | ||
78 | I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně) | ||
79 | ))) | ||
80 | * ((( | ||
81 | stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák) | ||
82 | ))) | ||
83 | * ((( | ||
84 | nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí) | ||
85 | ))) | ||
86 | * ((( | ||
87 | představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru) | ||
88 | ))) | ||
89 | * ((( | ||
90 | představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence? | ||
91 | ))) | ||
92 | * ((( | ||
93 | stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa | ||
94 | ))) | ||
95 | * ((( | ||
96 | pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno | ||
97 | ))) | ||
98 | * ((( | ||
99 | try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming) | ||
100 | ))) | ||
101 | * ((( | ||
102 | mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa | ||
103 | ))) | ||
104 | * ((( | ||
105 | triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field | ||
106 | ))) | ||
107 | * ((( | ||
108 | trigger je i změna povrchu | ||
109 | ))) | ||
110 | * ((( | ||
111 | čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody) | ||
112 | ))) | ||
113 | |||
![]() |
93.1 | 114 | == Kvalita vzduchu == |
![]() |
84.1 | 115 | |
![]() |
93.1 | 116 | Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější. |
117 | |||
118 | Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku | ||
119 | |||
![]() |
98.1 | 120 | == Odsazení == |
![]() |
93.1 | 121 | |
![]() |
88.1 | 122 | Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách). |
![]() |
84.1 | 123 | |
![]() |
98.1 | 124 | === **Jak na to v praxi?** === |
![]() |
84.1 | 125 | |
![]() |
129.1 | 126 | Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák živí.) |
![]() |
84.1 | 127 | |
![]() |
88.1 | 128 | Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů. |
129 | |||
![]() |
124.1 | 130 | Využívat **metodu [[curtain>>doc:WebHome||anchor="dohledavani"]] - **nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru. |
![]() |
88.1 | 131 | |
132 | Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome||anchor="offsetwidget"]] pro xctrack. | ||
133 | |||
![]() |
101.1 | 134 | == Závětrná termika == |
135 | |||
![]() |
128.1 | 136 | * místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png||queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]] |
![]() |
107.1 | 137 | * před letem v takové oblasti se** zorientovat v prostoru** a v **toku vzduchové masy **v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. |
![]() |
101.1 | 138 | |
![]() |
98.1 | 139 | == Výběr linky == |
![]() |
84.1 | 140 | |
141 | * ((( | ||
![]() |
132.1 | 142 | namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = potkání a prozkoumání více aktivních oblastí = šance na více stoupáků |
![]() |
130.1 | 143 | ))) |
144 | * ((( | ||
![]() |
121.1 | 145 | představit si **odsazení** - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák |
![]() |
84.1 | 146 | ))) |
147 | * ((( | ||
![]() |
133.1 | 148 | zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.) |
![]() |
84.1 | 149 | ))) |
150 | * ((( | ||
![]() |
92.1 | 151 | využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš |
152 | ))) | ||
153 | * ((( | ||
![]() |
84.1 | 154 | pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní |
155 | ))) | ||
156 | * ((( | ||
157 | pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák | ||
158 | ))) | ||
159 | * ((( | ||
160 | linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání | ||
161 | ))) | ||
162 | * ((( | ||
163 | po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí | ||
164 | ))) | ||
165 | * ((( | ||
166 | výška vždy jako nejcenější veličina | ||
167 | ))) | ||
168 | * ((( | ||
![]() |
92.1 | 169 | ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi. |
![]() |
84.1 | 170 | ))) |
171 | |||
172 | * ((( | ||
173 | odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B . | ||
174 | ))) | ||
175 | |||
176 | * ((( | ||
177 | Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy. | ||
178 | ))) | ||
179 | |||
![]() |
98.1 | 180 | == Kumuly == |
![]() |
84.1 | 181 | |
![]() |
92.1 | 182 | Stoupající vzduch při kondenzaci **dostane extra boost!** Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch. |
183 | |||
![]() |
134.1 | 184 | Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. |
![]() |
92.1 | 185 | |
![]() |
127.1 | 186 | Tvary v závislosti na střihu větru. |
187 | |||
![]() |
128.1 | 188 | [[[[image:1611390921631-112.png||queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]] |
![]() |
127.1 | 189 | |
![]() |
113.1 | 190 | == {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády == |
191 | |||
192 | Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu). | ||
193 | |||
![]() |
116.1 | 194 | Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře. |
![]() |
113.1 | 195 | |
196 | [[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome||anchor="kumulostrady"]] | ||
197 | |||
![]() |
111.1 | 198 | == Hexagon theory == |
199 | |||
![]() |
117.1 | 200 | Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy. |
![]() |
111.1 | 201 | |
![]() |
112.1 | 202 | [[image:1609800032486-130.png||queryString="width=384&height=329" height="329" width="384"]] |
![]() |
111.1 | 203 | |
204 | Praktické implikace: | ||
205 | |||
206 | * Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další | ||
207 | * Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu | ||
208 | |||
![]() |
112.1 | 209 | [[[[image:1609799592900-364.png||queryString="width=776&height=631" height="376" width="462"]]>>https://www.google.com/search?q=thermal%20hexagon%20theory&tbm=isch&safe=off&tbs=rimg:CUueXgx8fyHwYe7BwnBB4RPW&hl=cs&sa=X&ved=0CAIQrnZqFwoTCNinrM2qg-4CFQAAAAAdAAAAABAz&biw=1905&bih=969]] |
![]() |
111.1 | 210 | |
![]() |
141.1 | 211 | = Kam dál: = |
![]() |
96.1 | 212 | |
![]() |
144.1 | 213 | [[045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]] |