Zdrojový kód wiki 04 Lokalizace dalšího stoupáku

Version 148.1 by David Brazda on 17.02.2021 15:58

version	line-number	content
84.1	1	{{toc/}}
	2
95.1	3	= Úvod =
	4
140.1	5	Tato sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome\|\|anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák resp. aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa)
84.1	6
140.1	7	V separátní stránce je pak popsáno jemné [[dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]].
90.1	8
139.1	9	Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
100.1	10
119.1	11	= {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků =
84.1	12
	13	(((
	14	* představit si je jako obrácenou korunu stromů nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
145.1	15	* struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome\|\|anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
84.1	16	)))
	17
	18	* (((
86.1	19	nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi
84.1	20	)))
	21	* (((
86.1	22	Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno
84.1	23	)))
146.1	24
	25	(((
	26	* pokud je oblačná, všímat si životního cyklu kumulů pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
	27	* všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
84.1	28	)))
146.1	29
84.1	30	* (((
	31	vnímat teplotu vzduchu
	32	)))
	33	* (((
90.1	34	vizualizovat si stoupáky
84.1	35	)))
	36	* (((
	37	vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
	38	)))
	39	* (((
	40	řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
	41	)))
	42	* (((
	43	silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny
	44	)))
	45	* (((
	46	při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro downwind
	47	)))
	48	* (((
	49	snos stoupáku závisí na změně větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
	50	)))
	51
	52	== Typy stoupáků ==
	53
	54	* (((
	55	vrchol kopce (triger je kopec)
	56	)))
	57	* (((
	58	polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
	59	)))
	60	* (((
	61	konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
	62	)))
	63	* (((
	64	závětrný
	65	)))
	66	* (((
125.1	67	…
84.1	68	)))
	69
	70	== Odtrhovky ==
	71
	72	Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)
	73
	74	* (((
	75	představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
	76	)))
	77	* (((
	78	čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
	79	)))
	80	* (((
	81	I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
	82	)))
	83	* (((
	84	stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
	85	)))
	86	* (((
	87	nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)
	88	)))
	89	* (((
	90	představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)
	91	)))
	92	* (((
	93	představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?
	94	)))
	95	* (((
	96	stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa
	97	)))
	98	* (((
	99	pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno
	100	)))
	101	* (((
	102	try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)
	103	)))
	104	* (((
	105	mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa
	106	)))
	107	* (((
	108	triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field
	109	)))
	110	* (((
	111	trigger je i změna povrchu
	112	)))
	113	* (((
	114	čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
	115	)))
	116
93.1	117	== Kvalita vzduchu ==
84.1	118
93.1	119	Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
	120
	121	Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
	122
98.1	123	== Odsazení ==
93.1	124
88.1	125	Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "denní offset" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
84.1	126
98.1	127	=== Jak na to v praxi? ===
84.1	128
129.1	129	Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák živí.)
84.1	130
88.1	131	Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.
	132
148.1	133	Využívat metodu [[curtain>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome\|\|anchor="curtain"]] - nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru.
88.1	134
	135	Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome\|\|anchor="offsetwidget"]] pro xctrack.
	136
101.1	137	== Závětrná termika ==
	138
128.1	139	* místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png\|\|queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]]
147.1	140	* před letem v takové oblasti se zorientovat v prostoru a v toku vzduchové masy v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. Při závětrné termice je zásadně důležité, aby odhad byl co nejvíce odpovídající skutečnosti.
101.1	141
98.1	142	== Výběr linky ==
84.1	143
	144	* (((
132.1	145	namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = potkání a prozkoumání více aktivních oblastí = šance na více stoupáků
130.1	146	)))
	147	* (((
121.1	148	představit si odsazení - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák
84.1	149	)))
	150	* (((
133.1	151	zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
84.1	152	)))
	153	* (((
92.1	154	využívat metodu curtain (silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš
	155	)))
	156	* (((
84.1	157	pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
	158	)))
	159	* (((
	160	pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
	161	)))
	162	* (((
	163	linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
	164	)))
	165	* (((
	166	po výběru linky se k ní commitovat - věřit jí
	167	)))
	168	* (((
	169	výška vždy jako nejcenější veličina
	170	)))
	171	* (((
92.1	172	ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
84.1	173	)))
	174
	175	* (((
	176	odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle váhy. Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .
	177	)))
	178
	179	* (((
	180	Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
	181	)))
	182
98.1	183	== Kumuly ==
84.1	184
92.1	185	Stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
	186
134.1	187	Neustále monitorovat stav kumulů v okolí.
92.1	188
127.1	189	Tvary v závislosti na střihu větru.
	190
128.1	191	[[[[image:1611390921631-112.png\|\|queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]]
127.1	192
113.1	193	== {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády ==
	194
	195	Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu).
	196
116.1	197	Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře.
113.1	198
	199	[[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome\|\|anchor="kumulostrady"]]
	200
111.1	201	== Hexagon theory ==
	202
117.1	203	Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy.
111.1	204
112.1	205	[[image:1609800032486-130.png\|\|queryString="width=384&height=329" height="329" width="384"]]
111.1	206
	207	Praktické implikace:
	208
	209	* Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další
	210	* Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu
	211
112.1	212	[[[[image:1609799592900-364.png\|\|queryString="width=776&height=631" height="376" width="462"]]>>https://www.google.com/search?q=thermal%20hexagon%20theory&tbm=isch&safe=off&tbs=rimg:CUueXgx8fyHwYe7BwnBB4RPW&hl=cs&sa=X&ved=0CAIQrnZqFwoTCNinrM2qg-4CFQAAAAAdAAAAABAz&biw=1905&bih=969]]
111.1	213
141.1	214	= Kam dál: =
96.1	215
144.1	216	[[045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]]

Zdrojový kód wiki 04 Lokalizace dalšího stoupáku

Navigace