Zdrojový kód wiki 04 Lokalizace dalšího stoupáku

Version 163.1 by David Brazda on 25.05.2021 18:36

version	line-number	content
84.1	1	{{toc/}}
	2
95.1	3	= Úvod =
	4
152.1	5	Sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome\|\|anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák nebo aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa)
84.1	6
140.1	7	V separátní stránce je pak popsáno jemné [[dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]].
90.1	8
139.1	9	Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
100.1	10
119.1	11	= {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků =
84.1	12
	13	(((
	14	* představit si je jako obrácenou korunu stromů nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
145.1	15	* struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome\|\|anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
84.1	16	)))
	17
	18	* (((
86.1	19	nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi
84.1	20	)))
	21	* (((
154.1	22	Podle profilu dne si určit hard-deck - výšku nad terénem(např. 700), od kdy brát všechno
84.1	23	)))
146.1	24
	25	(((
	26	* pokud je oblačná, všímat si životního cyklu kumulů pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
	27	* všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
84.1	28	)))
146.1	29
84.1	30	* (((
	31	vnímat teplotu vzduchu
	32	)))
	33	* (((
90.1	34	vizualizovat si stoupáky
84.1	35	)))
	36	* (((
	37	vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
	38	)))
	39	* (((
	40	řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
	41	)))
	42	* (((
	43	silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny
	44	)))
	45	* (((
	46	při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro downwind
	47	)))
	48	* (((
	49	snos stoupáku závisí na změně větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
	50	)))
156.1	51	* Výška základny určuje jak budou stoupáky daleko od sebe. Při nižších dostupech jsou často blíže - díky tomu lze létat i v těchto podmínkách. A naopak vysoké dostupy = větší vzdálenost mezi stoupáky.
84.1	52
	53	== Typy stoupáků ==
	54
	55	* (((
	56	vrchol kopce (triger je kopec)
	57	)))
	58	* (((
	59	polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
	60	)))
	61	* (((
163.1	62	konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychtýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
84.1	63	)))
	64	* (((
	65	závětrný
	66	)))
	67	* (((
125.1	68	…
84.1	69	)))
	70
163.1	71	(% class="wikigeneratedid" %)
	72	Pokud je vítr soustředit se na odtrhovky po větru zdroje. Při bezvětří se soustředit spíš na zdroj.
	73
84.1	74	== Odtrhovky ==
	75
163.1	76	Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení).
84.1	77
	78	* (((
	79	představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
	80	)))
	81	* (((
	82	čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
	83	)))
	84	* (((
162.1	85	I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co [[rozruší krajinu>>https://www.youtube.com/watch?v=nmrggFcxzuk&ab_channel=GonzaloPesquera]] v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
159.1	86
	87	(% style="text-align:center" %)
163.1	88	[[[[image:1620051941162-562.png\|\|queryString="width=612&height=341" alt="Rozrušení krajiny jako trigger stoupáku." height="341" width="612"]]>>attach:1620051941162-562.png]]
84.1	89	)))
	90	* (((
	91	stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
	92	)))
	93	* (((
	94	nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)
	95	)))
	96	* (((
	97	představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)
	98	)))
	99	* (((
	100	představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?
	101	)))
	102	* (((
	103	stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa
	104	)))
	105	* (((
	106	pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno
	107	)))
	108	* (((
	109	try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)
	110	)))
	111	* (((
	112	mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa
	113	)))
	114	* (((
	115	triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field
	116	)))
	117	* (((
	118	trigger je i změna povrchu
	119	)))
	120	* (((
	121	čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
	122	)))
149.1	123	* (((
150.1	124	stoupák nemůže jít dolů - pokud se plazí po povrchu, tak jakýkoliv svah dolů ho odtrhne. Dobrý trik pro roviny - např. nafoukávané město jako zdroj + po větru svah dolů.
149.1	125	)))
155.1	126	* (((
	127	pole s vyšší úrodou dokáže aktivní stoupák pěkně kreslit - z výšky lze vidět místa, kde se právě aktivní stoupák nachází
	128	)))
	129	* (((
157.1	130	stejně tak místa, kde je hodně položené úrody (kruhy a jiné obrazce v obilí) - indikuje potenciální aktivní místo
155.1	131	)))
84.1	132
93.1	133	== Kvalita vzduchu ==
84.1	134
93.1	135	Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
	136
	137	Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
	138
98.1	139	== Odsazení ==
93.1	140
151.1	141	Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "denní offset" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný úhel, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
84.1	142
98.1	143	=== Jak na to v praxi? ===
84.1	144
129.1	145	Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák živí.)
84.1	146
88.1	147	Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.
	148
151.1	149	Pomůže i [[aplikace pro 3D zobrazení při letu>>doc:Software.3D vizualizace během letu.WebHome]]
	150
148.1	151	Využívat metodu [[curtain>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome\|\|anchor="curtain"]] - nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru.
88.1	152
	153	Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome\|\|anchor="offsetwidget"]] pro xctrack.
	154
101.1	155	== Závětrná termika ==
	156
128.1	157	* místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png\|\|queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]]
147.1	158	* před letem v takové oblasti se zorientovat v prostoru a v toku vzduchové masy v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. Při závětrné termice je zásadně důležité, aby odhad byl co nejvíce odpovídající skutečnosti.
101.1	159
98.1	160	== Výběr linky ==
84.1	161
	162	* (((
150.1	163	namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = prozkoumání více aktivních oblastí = šance na potkání více stoupáků
130.1	164	)))
	165	* (((
121.1	166	představit si odsazení - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák
84.1	167	)))
	168	* (((
133.1	169	zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
84.1	170	)))
	171	* (((
92.1	172	využívat metodu curtain (silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš
	173	)))
	174	* (((
84.1	175	pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
	176	)))
	177	* (((
	178	pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
	179	)))
	180	* (((
150.1	181	linku vymýšlet nejpozději během stoupání
84.1	182	)))
	183	* (((
	184	po výběru linky se k ní commitovat - věřit jí
	185	)))
	186	* (((
150.1	187	výška jako nejcenější veličina
84.1	188	)))
	189	* (((
92.1	190	ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
84.1	191	)))
	192
	193	* (((
	194	odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle váhy. Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .
	195	)))
	196
	197	* (((
	198	Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
	199	)))
	200
98.1	201	== Kumuly ==
84.1	202
92.1	203	Stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
	204
153.1	205	Neustále monitorovat stav kumulů v okolí, kolem sebe a ve směru letu s předstihem někdy i desítek kilometrů a snažit si v hlavě utvářet obraz o aktuálním cyklu termického intervalu pro danou oblast.
92.1	206
127.1	207	Tvary v závislosti na střihu větru.
	208
128.1	209	[[[[image:1611390921631-112.png\|\|queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]]
127.1	210
113.1	211	== {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády ==
	212
	213	Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu).
	214
116.1	215	Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře.
113.1	216
	217	[[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome\|\|anchor="kumulostrady"]]
	218
111.1	219	== Hexagon theory ==
	220
117.1	221	Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy.
111.1	222
112.1	223	[[image:1609800032486-130.png\|\|queryString="width=384&height=329" height="329" width="384"]]
111.1	224
	225	Praktické implikace:
	226
	227	* Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další
	228	* Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu
	229
112.1	230	[[[[image:1609799592900-364.png\|\|queryString="width=776&height=631" height="376" width="462"]]>>https://www.google.com/search?q=thermal%20hexagon%20theory&tbm=isch&safe=off&tbs=rimg:CUueXgx8fyHwYe7BwnBB4RPW&hl=cs&sa=X&ved=0CAIQrnZqFwoTCNinrM2qg-4CFQAAAAAdAAAAABAz&biw=1905&bih=969]]
111.1	231
141.1	232	= Kam dál: =
96.1	233
144.1	234	[[045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]]

Zdrojový kód wiki 04 Lokalizace dalšího stoupáku

Navigace