Zdrojový kód wiki 04 Stoupáky a odtrhovky
Version 86.1 by David Brazda on 01.01.2021 10:54
Show last authors
author | version | line-number | content |
---|---|---|---|
1 | {{toc/}} | ||
2 | |||
3 | Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]] | ||
4 | |||
5 | = no = | ||
6 | |||
7 | ((( | ||
8 | * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem) | ||
9 | * struktura té koruny je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní. | ||
10 | ))) | ||
11 | |||
12 | * ((( | ||
13 | nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi | ||
14 | ))) | ||
15 | * ((( | ||
16 | Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno | ||
17 | ))) | ||
18 | * ((( | ||
19 | lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje) | ||
20 | ))) | ||
21 | * ((( | ||
22 | pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus | ||
23 | ))) | ||
24 | * ((( | ||
25 | všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi. | ||
26 | ))) | ||
27 | * ((( | ||
28 | Nula na variu = vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnout kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji(vnímat drift). Pokud není zřejmá lepší varianta, čekat v 0 zda bublina časem nespustí lavinu. Případně lze takto vyčkávat i při pomalém klesání. | ||
29 | ))) | ||
30 | * ((( | ||
31 | vnímat teplotu vzduchu | ||
32 | ))) | ||
33 | * ((( | ||
34 | snažit se vizualizovat stoupáky | ||
35 | ))) | ||
36 | * ((( | ||
37 | Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, kdyz to nevyjde, tak nad tamtema loukama, nebo tim smerem se porad delaj pekny kumuly) - včetně neustálého udržování dostupných možností přistání. | ||
38 | ))) | ||
39 | * ((( | ||
40 | vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp. | ||
41 | ))) | ||
42 | * ((( | ||
43 | řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence) | ||
44 | ))) | ||
45 | * ((( | ||
46 | silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny | ||
47 | ))) | ||
48 | * ((( | ||
49 | při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind** | ||
50 | ))) | ||
51 | * ((( | ||
52 | snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá. | ||
53 | ))) | ||
54 | * ((( | ||
55 | Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund. | ||
56 | ))) | ||
57 | * ((( | ||
58 | [pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom. | ||
59 | ))) | ||
60 | * ((( | ||
61 | [pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut | ||
62 | ))) | ||
63 | * ((( | ||
64 | [expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!! | ||
65 | ))) | ||
66 | |||
67 | == Typy stoupáků == | ||
68 | |||
69 | * ((( | ||
70 | vrchol kopce (triger je kopec) | ||
71 | ))) | ||
72 | * ((( | ||
73 | polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…) | ||
74 | ))) | ||
75 | * ((( | ||
76 | konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.) | ||
77 | ))) | ||
78 | * ((( | ||
79 | závětrný | ||
80 | ))) | ||
81 | * ((( | ||
82 | …. | ||
83 | ))) | ||
84 | |||
85 | == Odtrhovky == | ||
86 | |||
87 | Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení) | ||
88 | |||
89 | * ((( | ||
90 | představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop) | ||
91 | ))) | ||
92 | * ((( | ||
93 | čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu | ||
94 | ))) | ||
95 | * ((( | ||
96 | I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně) | ||
97 | ))) | ||
98 | * ((( | ||
99 | stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák) | ||
100 | ))) | ||
101 | * ((( | ||
102 | nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí) | ||
103 | ))) | ||
104 | * ((( | ||
105 | představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru) | ||
106 | ))) | ||
107 | * ((( | ||
108 | představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence? | ||
109 | ))) | ||
110 | * ((( | ||
111 | stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa | ||
112 | ))) | ||
113 | * ((( | ||
114 | pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno | ||
115 | ))) | ||
116 | * ((( | ||
117 | try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming) | ||
118 | ))) | ||
119 | * ((( | ||
120 | mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa | ||
121 | ))) | ||
122 | * ((( | ||
123 | triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field | ||
124 | ))) | ||
125 | * ((( | ||
126 | trigger je i změna povrchu | ||
127 | ))) | ||
128 | * ((( | ||
129 | čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody) | ||
130 | ))) | ||
131 | |||
132 | == Odsazení == | ||
133 | |||
134 | Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Jinými slovy brát v potaz svou výšku a snos stoupáku a představit si odsazení od odtrhovky. Představit si to a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru). | ||
135 | |||
136 | **Jak na to v praxi?** Už při točení stoupáku průběžně identifikuj odtrhovku (podívat se virtuálně stoupákem dolů - případně by to mohla poskytovat widget aplikace - tip pro xctrack) - tím mi plus minus ukáže z jakého zdroje točím a tento offset na základě výšky mi může projektovat na další body v mapě (tbd domyslet). | ||
137 | |||
138 | Využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější. | ||
139 | |||
140 | == Kvalita vzduchu == | ||
141 | |||
142 | Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější. | ||
143 | |||
144 | Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku | ||
145 | |||
146 | = Výběr linky = | ||
147 | |||
148 | * ((( | ||
149 | představit si odsazení | ||
150 | ))) | ||
151 | * ((( | ||
152 | ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.) | ||
153 | ))) | ||
154 | * ((( | ||
155 | zvyšovat si linkou šanci na stoupání | ||
156 | ))) | ||
157 | * ((( | ||
158 | pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní | ||
159 | ))) | ||
160 | * ((( | ||
161 | pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák | ||
162 | ))) | ||
163 | * ((( | ||
164 | linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání | ||
165 | ))) | ||
166 | * ((( | ||
167 | po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí | ||
168 | ))) | ||
169 | * ((( | ||
170 | výška vždy jako nejcenější veličina | ||
171 | ))) | ||
172 | * ((( | ||
173 | pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi. | ||
174 | ))) | ||
175 | |||
176 | * ((( | ||
177 | odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B . | ||
178 | ))) | ||
179 | |||
180 | * ((( | ||
181 | Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy. | ||
182 | ))) | ||
183 | |||
184 | = Kumuly = | ||
185 | |||
186 | * ((( | ||
187 | stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch. | ||
188 | ))) | ||
189 | * ((( | ||
190 | Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce. | ||
191 | ))) |