Zdrojový kód wiki 04 Lokalizace dalšího stoupáku

Naposledy upravil David Brazda 08.07.2021 17:48

version	line-number	content
84.1	1	{{toc/}}
	2
95.1	3	= Úvod =
	4
152.1	5	Sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome\|\|anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák nebo aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa)
84.1	6
140.1	7	V separátní stránce je pak popsáno jemné [[dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]].
90.1	8
139.1	9	Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
100.1	10
119.1	11	= {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků =
84.1	12
164.1	13	* ve větru se stoupáky řadí do řad (ať už je oblačna - kumulostrády nebo bezoblačná). Dobrou volbou je pro další stoupák mířit po/proti větru. Případně pak kolmo na vítr pro napojení na další stoupavou řadu.
	14
84.1	15	(((
	16	* představit si je jako obrácenou korunu stromů nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
145.1	17	* struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome\|\|anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
84.1	18	)))
	19
	20	* (((
86.1	21	nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi
84.1	22	)))
	23	* (((
154.1	24	Podle profilu dne si určit hard-deck - výšku nad terénem(např. 700), od kdy brát všechno
84.1	25	)))
146.1	26
	27	(((
	28	* pokud je oblačná, všímat si životního cyklu kumulů pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
	29	* všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
84.1	30	)))
146.1	31
84.1	32	* (((
	33	vnímat teplotu vzduchu
	34	)))
	35	* (((
90.1	36	vizualizovat si stoupáky
84.1	37	)))
	38	* (((
	39	vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
	40	)))
	41	* (((
	42	řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
	43	)))
	44	* (((
	45	silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny
	46	)))
	47	* (((
	48	při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro downwind
	49	)))
	50	* (((
	51	snos stoupáku závisí na změně větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
	52	)))
156.1	53	* Výška základny určuje jak budou stoupáky daleko od sebe. Při nižších dostupech jsou často blíže - díky tomu lze létat i v těchto podmínkách. A naopak vysoké dostupy = větší vzdálenost mezi stoupáky.
84.1	54
	55	== Typy stoupáků ==
	56
	57	* (((
	58	vrchol kopce (triger je kopec)
	59	)))
	60	* (((
	61	polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
	62	)))
	63	* (((
163.1	64	konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychtýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
84.1	65	)))
	66	* (((
	67	závětrný
	68	)))
	69	* (((
125.1	70	…
84.1	71	)))
	72
163.1	73	(% class="wikigeneratedid" %)
	74	Pokud je vítr soustředit se na odtrhovky po větru zdroje. Při bezvětří se soustředit spíš na zdroj.
	75
84.1	76	== Odtrhovky ==
	77
163.1	78	Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení).
84.1	79
	80	* (((
	81	představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
	82	)))
	83	* (((
	84	čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
	85	)))
	86	* (((
162.1	87	I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co [[rozruší krajinu>>https://www.youtube.com/watch?v=nmrggFcxzuk&ab_channel=GonzaloPesquera]] v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
159.1	88
	89	(% style="text-align:center" %)
163.1	90	[[[[image:1620051941162-562.png\|\|queryString="width=612&height=341" alt="Rozrušení krajiny jako trigger stoupáku." height="341" width="612"]]>>attach:1620051941162-562.png]]
84.1	91	)))
	92	* (((
	93	stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
	94	)))
	95	* (((
	96	nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)
	97	)))
	98	* (((
	99	představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)
	100	)))
	101	* (((
	102	představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?
	103	)))
	104	* (((
	105	stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa
	106	)))
	107	* (((
	108	pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno
	109	)))
	110	* (((
	111	try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)
	112	)))
	113	* (((
	114	mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa
	115	)))
	116	* (((
	117	triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field
	118	)))
	119	* (((
	120	trigger je i změna povrchu
	121	)))
	122	* (((
	123	čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
	124	)))
149.1	125	* (((
150.1	126	stoupák nemůže jít dolů - pokud se plazí po povrchu, tak jakýkoliv svah dolů ho odtrhne. Dobrý trik pro roviny - např. nafoukávané město jako zdroj + po větru svah dolů.
149.1	127	)))
155.1	128	* (((
	129	pole s vyšší úrodou dokáže aktivní stoupák pěkně kreslit - z výšky lze vidět místa, kde se právě aktivní stoupák nachází
	130	)))
	131	* (((
157.1	132	stejně tak místa, kde je hodně položené úrody (kruhy a jiné obrazce v obilí) - indikuje potenciální aktivní místo
155.1	133	)))
84.1	134
93.1	135	== Kvalita vzduchu ==
84.1	136
93.1	137	Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
	138
	139	Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
	140
98.1	141	== Odsazení ==
93.1	142
151.1	143	Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "denní offset" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný úhel, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
84.1	144
98.1	145	=== Jak na to v praxi? ===
84.1	146
129.1	147	Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák živí.)
84.1	148
88.1	149	Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.
	150
151.1	151	Pomůže i [[aplikace pro 3D zobrazení při letu>>doc:Software.3D vizualizace během letu.WebHome]]
	152
148.1	153	Využívat metodu [[curtain>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome\|\|anchor="curtain"]] - nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru.
88.1	154
	155	Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome\|\|anchor="offsetwidget"]] pro xctrack.
	156
101.1	157	== Závětrná termika ==
	158
164.1	159	* platí pro dny s větrem
128.1	160	* místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png\|\|queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]]
147.1	161	* před letem v takové oblasti se zorientovat v prostoru a v toku vzduchové masy v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. Při závětrné termice je zásadně důležité, aby odhad byl co nejvíce odpovídající skutečnosti.
101.1	162
98.1	163	== Výběr linky ==
84.1	164
	165	* (((
173.1	166	zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.
	167	)))
	168	* (((
	169	frekventované silnice jako odtrhovka - vzít to nad ní pokud ji mám po cestě a je nafukovanou ze strany (jezdící auta rozruší nafukovany vzduch a ten začne stoupat)
	170	)))
	171	* (((
150.1	172	namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = prozkoumání více aktivních oblastí = šance na potkání více stoupáků
130.1	173	)))
	174	* (((
121.1	175	představit si odsazení - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák
84.1	176	)))
	177	* (((
173.1	178	využívat metodu curtain (silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější
84.1	179	)))
	180	* (((
	181	pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
	182	)))
	183	* (((
	184	pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
	185	)))
	186	* (((
150.1	187	linku vymýšlet nejpozději během stoupání
84.1	188	)))
	189	* (((
	190	po výběru linky se k ní commitovat - věřit jí
	191	)))
	192	* (((
150.1	193	výška jako nejcenější veličina
84.1	194	)))
	195	* (((
92.1	196	ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
84.1	197	)))
	198
	199	* (((
	200	odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle váhy. Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .
	201	)))
	202
	203	* (((
	204	Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
	205	)))
	206
174.1	207	* (((
	208	Lepší je být tam, kde bylo dlouho slunce a teď je stín, než tam, kde je teď chvíli slunce a byl dlouho stín.
	209	)))
	210
98.1	211	== Kumuly ==
84.1	212
92.1	213	Stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
	214
153.1	215	Neustále monitorovat stav kumulů v okolí, kolem sebe a ve směru letu s předstihem někdy i desítek kilometrů a snažit si v hlavě utvářet obraz o aktuálním cyklu termického intervalu pro danou oblast.
92.1	216
127.1	217	Tvary v závislosti na střihu větru.
	218
128.1	219	[[[[image:1611390921631-112.png\|\|queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]]
127.1	220
165.1	221	=== Jak poznat aktivní mrak ===
	222
	223	* pevně ohraničené hrany
	224	* tmavší vyklenutá základna
	225
	226	[[Cvičení pro identifikaci mraků.>>doc:Tipy a triky.Ve stoupáku.WebHome\|\|anchor="pojmenovavani"]]
	227
	228	[[Timelapsy kumulů>>Meteo.Predpoveď-vs-Realita.Timelapsy kumulů.WebHome]]
	229
168.1	230	=== Hříbek ===
166.1	231
	232	Na vrcholu stoupáku se často ze stoupavého proudu vytvoří "hříbek" či čepička. Často je to vidět u chmurek (ve tvaru kroužků) nebo vršku kumulu, který "bublá/vaří/květákovatí".
	233
	234	(% style="text-align:center" %)
	235	[[[[image:1621617221358-373.png\|\|queryString="width=370&height=426" height="426" width="370"]]>>attach:1621617221358-373.png]]
	236
172.1	237	== {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády ==
113.1	238
	239	Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu).
	240
172.1	241	(% style="text-align:center" %)
	242	[[[[image:1622041153873-642.png\|\|alt="Lokalizace stoupavých a klesavých proudů v kumulostrádách"]]>>attach:1622041153873-642.png]]
	243
	244
	245	(% style="text-align:center" %)
173.1	246	[[[[image:1622041295220-867.png\|\|queryString="width=556&height=344" alt="Subsidienční proudění v kumulostrádách" height="344" width="556"]]>>attach:1622041295220-867.png]]
172.1	247
116.1	248	Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře.
113.1	249
	250	[[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome\|\|anchor="kumulostrady"]]
	251
168.1	252	=== Hexagon theory ===
111.1	253
117.1	254	Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy.
111.1	255
112.1	256	[[image:1609800032486-130.png\|\|queryString="width=384&height=329" height="329" width="384"]]
111.1	257
	258	Praktické implikace:
	259
	260	* Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další
	261	* Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu
	262
112.1	263	[[[[image:1609799592900-364.png\|\|queryString="width=776&height=631" height="376" width="462"]]>>https://www.google.com/search?q=thermal%20hexagon%20theory&tbm=isch&safe=off&tbs=rimg:CUueXgx8fyHwYe7BwnBB4RPW&hl=cs&sa=X&ved=0CAIQrnZqFwoTCNinrM2qg-4CFQAAAAAdAAAAABAz&biw=1905&bih=969]]
111.1	264
141.1	265	= Kam dál: =
96.1	266
144.1	267	[[045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]]

Zdrojový kód wiki 04 Lokalizace dalšího stoupáku

Navigace