07 Na přeskoku
Základní předpoklad
- neustálé vyhodnocování podmínek a realizace té nejvýhodnější konfigurace pro aktuální situaci
Volba trasy
- průběžně vyhledávat nejvíce nadnášející linku (aktivní oblasti, kumulostrády, convergence)
- u kumulostrád použít delfínování (zpomalit ve stoupavé oblasti pod mrakem pro zisk výšky a zrychlovat v mezerách mezi mraky). V nestoupavých oblastech optimalizovat let podle vertikální síly - od best glide (v nulce) přes půl speedu (v klesáku) po plný speed(v silném klesáku).
- Zautomatizovat tento proces. Neustále vyhodnocovat, zda je daná konfigurace nejefektivnější vůči aktuálnímu prostředí a cíli.
- být si vědom míry klesáku - když nestoupám musím v každé chvíli vědět v jak velkém klesáku jsem a jak se v rovném letu tento klesák mění. Jednak na to můžu reagovat (např. divertovat 30stupnů do strany) a druhak to pomůže jako další indicie k vyhodnocování celkového substitučního proudění a tím k lokalizaci stoupáků . Sledovat změny v klesáku.
Klesající vzduch
Klesající vzduch ve větru je stejně ufouklý jako stoupák, tzn. že nejrychlejší cesta z něj je kolmo na vítr. Při vlétnutí do výrazného klesavého pásma zkusit zamířit 20-30 stupňů do strany - ideálně na stranu s náznakem driftu.
Aktivní práce se speedbarem na přeskoku
Cílem je i na speedu udržet křídlo od předozadních kyvů pomocí aktivní pilotáže, která působí jako tlumiče. Výsledkem je plynulejší klouzavý let a efektivnější využití prolítávaných bublin a stoupáků ve smyslu jejich přeměny na výšku při udržení rychlosti.
Při vlétnutí do stoupavého vzduchu (křídlo dozadu) - přidat speed
Při vyletnutí ze stoupavého do klidného/vzduchu - ubrat speed a následně pomalu přidávat tak, aby nešlo do divu při následné akceleraci, ale plynule přešlo do rychlého letu.
Plynulým vyrovnáváním těchto bumpů výrazně vylepší glide.
Tip k vyzkoušení: při letu nechat na telefonu na pultíku spuštěný Accelerometer Analyzer a nechat zobrazovat graf sensoru odpovídající předozadnímu zhoupnutí pod křídlem. Budeš tak mít i vizuální zpětnou vazbu efektivity těchto korekcí, než se to dostane do podvědomí.
Při letu na speedu může pomoct koukat periferně na náběžku. Další (nejrychlejší) informace o stavu křídla.
Smysluplné použití tohoto mechanismu také závisí na tření šňůr v kladkách riserů a sedačky. Vysoké tření může znemožnit rychlou reakci, která je třeba. Obecně jde o to se naučit cítit, kdy se uhel nabehu zvetsuje nebo zmensuje a zda pro momentalni zamer je vhodne ho ovlivnit speed systemem.
Pokud je třeba výraznější zásah do řízení (např. předcházení kolapsů), kdy samotná práce se speedem nestačí, pak používat zadní popruhy. Puštění speedu a přechod na řidičky až jako last resort při vyměknutí nebo když je třeba z pohledu bezpečnosti.
Kam dál: