Zdrojový kód wiki 04 Dohledávání stoupáků
Version 90.1 by David Brazda on 04.01.2021 16:01
Show last authors
| author | version | line-number | content |
|---|---|---|---|
| 1 | {{toc/}} | ||
| 2 | |||
| 3 | Tato sekce obsahuje vše o hledání a dohledávání stoupáků. Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]] | ||
| 4 | |||
| 5 | Sekce pokrývá | ||
| 6 | |||
| 7 | - hledání (kde bude další stoupák) | ||
| 8 | |||
| 9 | - dohledávání (jsem v aktivní oblasti a dohledávám, kde přesně stoupák je) | ||
| 10 | |||
| 11 | = Stoupáky = | ||
| 12 | |||
| 13 | ((( | ||
| 14 | * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem) | ||
| 15 | * struktura té koruny je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní. | ||
| 16 | ))) | ||
| 17 | |||
| 18 | * ((( | ||
| 19 | nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi | ||
| 20 | ))) | ||
| 21 | * ((( | ||
| 22 | Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno | ||
| 23 | ))) | ||
| 24 | * ((( | ||
| 25 | lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje) | ||
| 26 | ))) | ||
| 27 | * ((( | ||
| 28 | pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus | ||
| 29 | ))) | ||
| 30 | * ((( | ||
| 31 | všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi. | ||
| 32 | ))) | ||
| 33 | * ((( | ||
| 34 | Nula na variu = vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnout kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji(vnímat drift). Pokud není zřejmá lepší varianta, čekat v 0 zda bublina časem nespustí lavinu. Případně lze takto vyčkávat i při pomalém klesání. | ||
| 35 | ))) | ||
| 36 | * ((( | ||
| 37 | vnímat teplotu vzduchu | ||
| 38 | ))) | ||
| 39 | * ((( | ||
| 40 | vizualizovat si stoupáky | ||
| 41 | ))) | ||
| 42 | * ((( | ||
| 43 | |||
| 44 | ))) | ||
| 45 | * ((( | ||
| 46 | vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp. | ||
| 47 | ))) | ||
| 48 | * ((( | ||
| 49 | řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence) | ||
| 50 | ))) | ||
| 51 | * ((( | ||
| 52 | silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny | ||
| 53 | ))) | ||
| 54 | * ((( | ||
| 55 | při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind** | ||
| 56 | ))) | ||
| 57 | * ((( | ||
| 58 | snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá. | ||
| 59 | ))) | ||
| 60 | * ((( | ||
| 61 | Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund. | ||
| 62 | ))) | ||
| 63 | * ((( | ||
| 64 | [pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom. | ||
| 65 | ))) | ||
| 66 | * ((( | ||
| 67 | [pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut | ||
| 68 | ))) | ||
| 69 | * ((( | ||
| 70 | [expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!! | ||
| 71 | ))) | ||
| 72 | |||
| 73 | == Typy stoupáků == | ||
| 74 | |||
| 75 | * ((( | ||
| 76 | vrchol kopce (triger je kopec) | ||
| 77 | ))) | ||
| 78 | * ((( | ||
| 79 | polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…) | ||
| 80 | ))) | ||
| 81 | * ((( | ||
| 82 | konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.) | ||
| 83 | ))) | ||
| 84 | * ((( | ||
| 85 | závětrný | ||
| 86 | ))) | ||
| 87 | * ((( | ||
| 88 | …. | ||
| 89 | ))) | ||
| 90 | |||
| 91 | == Odtrhovky == | ||
| 92 | |||
| 93 | Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení) | ||
| 94 | |||
| 95 | * ((( | ||
| 96 | představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop) | ||
| 97 | ))) | ||
| 98 | * ((( | ||
| 99 | čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu | ||
| 100 | ))) | ||
| 101 | * ((( | ||
| 102 | I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně) | ||
| 103 | ))) | ||
| 104 | * ((( | ||
| 105 | stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák) | ||
| 106 | ))) | ||
| 107 | * ((( | ||
| 108 | nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí) | ||
| 109 | ))) | ||
| 110 | * ((( | ||
| 111 | představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru) | ||
| 112 | ))) | ||
| 113 | * ((( | ||
| 114 | představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence? | ||
| 115 | ))) | ||
| 116 | * ((( | ||
| 117 | stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa | ||
| 118 | ))) | ||
| 119 | * ((( | ||
| 120 | pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno | ||
| 121 | ))) | ||
| 122 | * ((( | ||
| 123 | try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming) | ||
| 124 | ))) | ||
| 125 | * ((( | ||
| 126 | mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa | ||
| 127 | ))) | ||
| 128 | * ((( | ||
| 129 | triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field | ||
| 130 | ))) | ||
| 131 | * ((( | ||
| 132 | trigger je i změna povrchu | ||
| 133 | ))) | ||
| 134 | * ((( | ||
| 135 | čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody) | ||
| 136 | ))) | ||
| 137 | |||
| 138 | == Odsazení == | ||
| 139 | |||
| 140 | Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách). | ||
| 141 | |||
| 142 | **Jak na to v praxi?** | ||
| 143 | |||
| 144 | Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák se živí.) | ||
| 145 | |||
| 146 | Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů. | ||
| 147 | |||
| 148 | Využívat **metodu [[curtain>>doc:Tipy a triky.Ve stoupáku.WebHome||anchor="dohledavani"]] ** | ||
| 149 | |||
| 150 | Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome||anchor="offsetwidget"]] pro xctrack. | ||
| 151 | |||
| 152 | == Kvalita vzduchu == | ||
| 153 | |||
| 154 | Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější. | ||
| 155 | |||
| 156 | Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku | ||
| 157 | |||
| 158 | = Výběr linky = | ||
| 159 | |||
| 160 | * ((( | ||
| 161 | představit si odsazení | ||
| 162 | ))) | ||
| 163 | * ((( | ||
| 164 | ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.) | ||
| 165 | ))) | ||
| 166 | * ((( | ||
| 167 | zvyšovat si linkou šanci na stoupání | ||
| 168 | ))) | ||
| 169 | * ((( | ||
| 170 | pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní | ||
| 171 | ))) | ||
| 172 | * ((( | ||
| 173 | pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák | ||
| 174 | ))) | ||
| 175 | * ((( | ||
| 176 | linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání | ||
| 177 | ))) | ||
| 178 | * ((( | ||
| 179 | po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí | ||
| 180 | ))) | ||
| 181 | * ((( | ||
| 182 | výška vždy jako nejcenější veličina | ||
| 183 | ))) | ||
| 184 | * ((( | ||
| 185 | pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi. | ||
| 186 | ))) | ||
| 187 | |||
| 188 | * ((( | ||
| 189 | odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B . | ||
| 190 | ))) | ||
| 191 | |||
| 192 | * ((( | ||
| 193 | Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy. | ||
| 194 | ))) | ||
| 195 | |||
| 196 | = Kumuly = | ||
| 197 | |||
| 198 | * ((( | ||
| 199 | stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch. | ||
| 200 | ))) | ||
| 201 | * ((( | ||
| 202 | Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce. | ||
| 203 | ))) |