08 Kolapsy a aktivní pilotáž

Version 43.1 by David Brazda on 29.12.2020 16:13

Aktivní pilotáž

být zrcadlem podmínek (menší zásahy při klidném vzduchu, razantnější při turbulencích)
Using speedbar to avoid collapses on glide is efficient - you glide better if you use active pitch control on the bar, speeding up when you hit updrafts, to avoid pitching back and slowing when you hit downdrafts to avoid pitching forwards. Its hard work, but beneficial.
The same is not true of brake action. Using the brakes to stop the wing moving around and catch collapses before they happen hurts performance a lot.
That is why comp pilots fly hands off on transitions even in strong conditions.
That is also why pilots trying to maximize performance will tolerate collapses even if they might have avoided them.

Kolapsy

Nejde až tak o samotnou sílu stoupáků/klesáku, ale zejména o deltu tzn. sílu přechodů - tzn. střih nestoupavý vzduch ↔︎ stoupák nebo přechod stoupák a výrazně zesilující nebo zeslabující jádro. Jsou to tyto přechody, kdy hrozí kolapsy a je cílem do nového prostředí přiletět s bezpečnou konfigurací. Jak už se v novém prostředí padák rozletí a stabilizuje, dostává se do svého standardního režimu.
Rovnoměrné přechody (působící na celý padák):
- vstup do silného jádra, křídlo jde dozadu, stallpoint se snižuje (hodně silné bidlo je schopno stallovat i když jsou ruce nahoře). Cíl je nechat křídlo co nejvíc letět, ruce nahoru, aby se do stoupavého proudu zařízlo na rychlosti a absorbovalo vertikální síly bez ztráty vztlaku. Po absorbování prvotních sil při vstupu do vertikálního proudu se křídlo dostane do standardního režimu. Stejný princip funguje při vletu do silnějšího jádra nebo zesílení aktuálního jádra. Pokud silné jádro točím, hodně zaříznout tělem, ideálně nechat rozletět už při přiblížení k jádru.
- výstup z vertikálního proudění nastává, když křídlo vyletí ze stoupavého proudu do nestoupavého vzduchu (klesavý, klidný nebo výrazně méně stoupavý). Představ si křídlo letící na proudu vody a teď vletí do klidné (tzn. klesavé v relativním porovnání). Pocitově se pilot dostane do “vzduchoprázdna”. Při ostrém přechodu jde nábežka dolů, přestává se plnit vzduchem, klesne v ní tlak a náběžná hrana se bortí. Silným rychlým impulsem v brzdách lze pak zabránit zborcení náběžky, vyměnit kolaps za krátkodobé přidušení - presurizaci, po které nechat křídlo nadýchnout. Někdy u silných přechodů (silná bidla) může být impuls delší až k řízenému stallu a řízeném výstupu(viz dynamický stall níže). V extrémních případech může jít až o výměnu frontcollapsu za fullstall, který je víc kontrolovanější a tím pádem bezpečnější (proto je stěžejně důležité umět fullstall, cítit se v něm dobře a vědět, jak se z něj dostat). Navíc exit ze stabilizovaného stallu je méně ostrý než z nestabilizovaného.
Asymetrické přechody
- jsou variantou výše uvedených s tím, že síly působí jen na část padáku