04 Lokalizace dalšího stoupáku
Úvod
Tato sekce pokrývá lokalizaci dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák resp. aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa)
V separátní stránce je pak popsáno jemné dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.
Informace o samotném vzniku stoupáku je v 05 Teorie vzniku stoupaku
Lokalizace stoupáků
- představit si je jako obrácenou korunu stromů nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
- struktura té koruny je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi
Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno
lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)
pokud je oblačná, všímat si životního cyklu kumulů pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
Nula na variu = vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnout kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji(vnímat drift). Pokud není zřejmá lepší varianta, čekat v 0 zda bublina časem nespustí lavinu. Případně lze takto vyčkávat i při pomalém klesání.
vnímat teplotu vzduchu
vizualizovat si stoupáky
vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny
při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro downwind
snos stoupáku závisí na změně větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
Typy stoupáků
vrchol kopce (triger je kopec)
polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
závětrný
…
Odtrhovky
Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)
představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)
představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)
představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?
stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa
pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno
try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)
mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa
triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field
trigger je i změna povrchu
čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
Kvalita vzduchu
Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
Odsazení
Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "denní offset" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
Jak na to v praxi?
Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák živí.)
Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.
Využívat metodu curtain - nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru.
Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz "offset" widget pro xctrack.
Závětrná termika
- místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy
- před letem v takové oblasti se zorientovat v prostoru a v toku vzduchové masy v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu.
Výběr linky
namísto po větru namířit to lehce crosswind = potkání a prozkoumání více aktivních oblastí = šance na více stoupáků
představit si odsazení - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák
zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)
využívat metodu curtain (silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš
pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání
po výběru linky se k ní commitovat - věřit jí
výška vždy jako nejcenější veličina
ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle váhy. Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .
Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
Kumuly
Stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
Neustále monitorovat stav kumulů v okolí.
Cvičení - pojmenovávání
Pro výběr dalšího mraku lze během točení používat mentální otisk podpořený pojmenováváním mraků pro lepší zapamatování a udržení kontinuity. Rozhlédnu se - vidím pár potenciálních mraků a pojmenuju si je podle jejich tvaru - první blbost co mě první napadne co vztahuje k jejich aktuálním stavu - např. Vlaštovka, Trojchmurka, Banán. Pokračuju v točení a po pár otočkách se podívám zas. Vlaštovka už nevypadá jako vlaštovka, Z trojchmurky je dvojchmurka a z Banánu se stává meloun. Fajn, takže beru meloun. Během dotáčení si to potvrzuju. Jde to trénovat i na suchu.
Tvary v závislosti na střihu větru.
Kumulostrády
Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu).
Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře.
Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?
Hexagon theory
Podle teorie se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy.
Praktické implikace:
- Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další
- Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu
